ZPRÁVY Z OSAD

Zdeněk Vašíček-Ďáblík                                       starší psáno v lednu 2015 novejší

Po šichtě
 
„U pírka” v rohu po šichtě
se skvěla jako drahokam
ta černá perla z Přívozu
bylo to zjevení a nebo klam.

Nad tím zjevem
co doprovázen zpěvem
osleply nejedny oči.

Nemusela lákat jako „Sirény”
kolorit neměnný na konci měsíce
bylo jich tisíce co přozřeli z hlubin
a vešli v zapomnění.

„U Pírka” v rohu
tak rovnala se Bohu
ta černá perla z Přívozu.

(Pírek byla ta nejhorší havířská hospoda pod laubami (Loubím), vedle staré radnice, dnes Ostravského muzea)

Zdeněk Vašíček

 

Z naší činnosti

18.12 se v „Jindřišce” konala vánoční slezina ČTU - Bezkydy a T.O. Hell's Deviles Ostrava, spojené s oslavou 72. narozenin Ďáblíka. Při hraní nechyběly ani koledy a drobné dárky, ale i „Lidská tvář” a přání „Ať nám to zas tak jde jako loni” - (šerif Johan & Willy)

3.1 na Louce pod Ketkovákem (hradem Levnovem) se konalo Pietní setkání Pegin. V 10.00 byl zapálený symbolický ohníček

3.1 pořádala T.O. Tiger - Znojmo na Marině na řece Rokytné Zimní setkání kamarádů.

15-18.1 na Brněnském výstavišti v pavilonu P se konal GO-RegionTour, na kterém v doprovodném programu v rámci veletrhu byla Výstava Mobilního Muzea Českých a Slovenských Trampů.

85. narozeniny malíře Vlasty Tomana

 

19. února jedu do Třebíče. Ácek - Vlasta Toman, ak. malíř a grafik, starý skaut a tramp, se dožívá 85 let a má zároveň vernisáž své výstavy. Mám ho rád a je letitý spolutvůrce Trampa. Byl jsem u něj několikrát, když jsem vandroval okolo Třebíče.

Úžasně skromný a pracovitý člověk, kamarád, Foglarovec. Žije a pracuje v malém domečku (1+1), jeho generace kamarádů mu vymřela. Je posledním z nich. Poslední dobou ho kdeco trápí a tak ismyslím, že to bude jeho poslední výstava - mejen obrazů, ale i knih a jeho básnických sbírek atd...

Je o sice štreka, vlakem před Brno do Třebíče, přespím tam na srubu u Dawyho a až v neděli se vrátím zpět.

Ve čtvrtek 5.II. jsme na slezině slavili 70 let Ivana - Váně - Markuse. Do osady přišel v roce 1957. Je po mně druhým nejstarším osadníkem. Hrálo se do rána a obdržel spoustu dárků. Já mu dal knížku Frederick Forsyth: Boží pěst. Knížku jsem musel přečíst, než jsem mu ji dal.

Váňa je povoláním „zbrojíř” a opravář zbraní. Proto i ta kniha. Má vojenskou historii v malíčku, no a taky pěknou sbírku zbraní a nábojů. Je to vlastně nejstarší z mých kamarádů, co se známe.

Ďáblík

 

A co máme v plánu

11.4 se v Brně koná Oblastní kolo Porty.

25.4 od hospody Borová v Malenovicích bude výstup na Skautskou Ivančenu, kde u mohyly se vzdá čest popraveným skautům před 70. léty

26.4 rovněž od hospody Borová se koná výstup ku mohyle na Ivančeně pro trampy. Po oba dny bude mít hospoda Borová otevřenou terasu od 8.00 do 19.00.

2.5 v Ostravě na Slezkoostravském hradě se uskuteční Oblastní kolo Porty - oblast Bezkydy.

20-22.6 se koná Setkání Foglarovců ve Sluneční zátoce (Vilémovice u Lenče nad S.) - je to zastávka za Stvořidlámy. V sobotu bude i autogramiáda a bursa Foglarovských a skautských materiálů - (Ďáblík)

2-3.8 pořádá S.T.O. Aurocastro na Řepčonce (Údolí Visalají) svůj 39. potlach, spojený s oslavou 70. narozenin Lašského krále Zdeny Viluše Krulikovského - jináč též svého šerifa a Oldparda s. M. Sidney Billa.

28-30.8 pořádá T.O. 60.Míle pod Ketkovákem Letní setkání v lesích

4-6.9 se na campu Orlí Hnízdo uskuteční 22. českoslovený potlach trampů. Camp je břehu Křetínské přehrady, u Vranova u Letovic. Slavnostní zapálení ohňů bude v 18.00. Odpolední soutěže od 18.30 a. písničkový maratón. V neděli v 10.00 bude slavnostní zakončení.

26-28.9 pořádá T.O. Luha v Muším Údolí - Lhota u Lysic Podzimní setkání v lesích. - (Ďáblík)

Pro sběratele

K 80. narozeninám Wábiho Ryvoly vydává Rysák jeho odznak v počtu 80 kusú. Zájemci ho můžou získat zasláním 50 Kč za kus + obálky se známkou a adresou. (Petr Vránek - Rysák, Raisova 85, Dobřichovice 25229)

 

Zimní táboření na campu Silverádo

Letos 17-18.1 již po šesté pořádala Zimní táboření v Jílešovicích T.O. Rovers a T.O. Klidu. Jestliže loni byly soutěže ve sbírání dřeva na oheň a jeho zapálení, tak letos se soutěžilo v přišívání knoflíků na popruh.

Vítězem se stal Kilo (64) z T.O. Rodina. Říká se, že mladá trampská populace vymizívá - no u nás tomu tak není, neboť dobrá třetina z 80ti účastníků byla od 10 do 25 let. V 17.00 Ďáblík slavnostně zapálil na pokyn šerifů Franka a Shaggyho oheň, Čochtan z Tosto Zlín zahrál „Vlajku” a pak nastala ta pravá zlatokopecká zábava, plná hraní, kde zapěl i Lašský král Zdena Viloš Krulikovský, doprovázený Netopýrkem, hráli kamarádi ze Zlína, Valach, Hostýnských hor, Opavska, Ostravy i z Kravinska.

Je zajímavé, že na Silverádo přijíždí vesměs stále ta stejná sestava kamarádů, z nichž někteří mají za sebou již sedmý ba i osmý patník toulavého života.

(Ďáblík & Kilo)

 

 

FEJETON

O věcech obyčejných : polévka

 
Polévka je grunt, říkávala babička, když jsme po válce ji mívali na stole sedumkrát v týdnu a někdy jako hlavní chod tak hustou, že se tomu v Ostravě říkávalo kyndybol nebo taky ainfopf, prostě v tom stávala lžíce.

Když jsme skautovali, brávali jsme si podle pana Foglara kousek jíšky, cibuli, česnek, pár brambor, mrkev, petržel a vařívali jsme sou krmi v pětilitrovém kotlíku na ohni, na skládací trojnožce. To byla mlaskačka !!! Zvlášť když jsme do toho přidali houby... A stačilo nám to na oběd.

V roce 1951 jsme začali trampovat - nic se nezměnilo. Polévku jsme vařili stejně, stejně jsme opékali "koňský vuřt" a dělávali gulášovku s kabanisem.

V době učení se objevily sáčkové polévky a polévky v kostce. Stávaly 1 - 2,50 Kčs. Za 8 korun byly čínské vepřové konzervy, za 10 bylo jídlo na dva dny a 5 Kčs stál lístek na vlak "rekreační zpáteční" Ostrava-Frýdlant nad Ostravicí. Polévku jsme vařívali na vandrech stále... a vaříme ji dodnes.

Když jsme dělávali "Mistrovství v hodu nožem a sekerou" na Bukovině, vaříval jsme pro všechny 6 třicetilitrových hrnců jídla, z toho 180 litrů polévek - hutných - přesnídávkových...

Inu, babička říkávala, polévka je grunt... S tímto konstatováním nebudou možná všichni souhlasit, jsou však doby zlé, v nichž polévka představuje kotvu spásy ve finanční krizi.

Ovšem není polévka jako polévka. Pod tento pojem se vejde bujón francouzských gurmetů, který nesytí, ale pouze naladí chuťové buňky na orgie chuti, jež budou následovat.

Polévkou je i ruský nebo ukrajinský boršč, což je vlastně kompletní oběd v jednom talíři, zvlášť je-li to šťovíkový boršč s uzeným, fazolemi, vejci a smetanou, nebo řepný boršč s uzeným, fazolami, vařenými vejci, bramborem a smetanou, nebo "ucha"...

Člověk by musel být Otesánkem, aby po takové polévce cítil ještě chuť něco zakousnout. Podobné kvality má třeba maďarská zelňačka s čabajkou a uzeným masem jíž se říká "gradová" díky feferonkám.

Pod pojem polévka se ovšem vejde směle a hrdě i balkánský tarator, pro našince připodobnitelný k hybridu okurkového salátu a ledově osvěžující tekutiny v horkých dnech. Svět polévek je opravdu bez hranic, její podoby se mění...

Když jsme v kanadské Albertě sestoupili s mou dcerou Šmudlkou s nejvyšší hory Mt. Robson dolů, šli jsme se najíst do obrovské samoobslužné jídelny. Bramorová polévka, chléb, káva stála 7,5 kanadských dolarů. Chuť byla zajímavá : brambory se slupkou, kopr, mrkev, mléko, kousky ryby a masa... Prostě hnus.

Po sestupu jsme byli prokřehlí a hladoví. Dcera mne prosila : můžu za ty peníze nechat aspoň ty slupky z brambor ? U nás by to nejedly ani prasata... Ve Vancouveru jsem z bramborové polévky v čínské čtvrti v jídelně vylovil zas prasečí chlupaté ucho (a kdoví, jestli bylo prasečí)...

Nicméně troufnu si směle říct a tvrdit, že nejrozšířenějsím druhem polévky není ani bujón, ani boršč, natož pak zelňačka či tarator. Je jím polévka pytlikajda nebo čínská nudlovka.

Připravuje se takřka univerzálním způsobem : prvním krokem je nákup sáčku a výběrem druhu, druhým prostudování návodu, třetím odměření vody, čtvrtým var a a pak konzumace, neboť i pytlikajda se léty vyšlechtila do své instatní podoby.

A tak při vysokém datu, vysokém nájmu, či odlehlosti obchodu s potravinami sáhneme po pytlíčku s polévkou, abychom přečkali doby zlé... Akceptujeme přitom snahu německé firmy, která nabízí tradiční českou chuť svých pytlikajd.

Nicméně musím většinou konstatovat, že jejich a naše pojetí chuti české polévky je i co do tradic rozdílné. Jen mně vrtá hlavou, proč na talíři polévky v televizní reklamě je vždy polévka hustší s větším počtem knedlíčků a proč jsou dědeček bez zubů s babičkou tak spokojeni.

I řidší polévka s menším počtem knedlíčků je kompromisem mezi kručícím žaludkem a průvanem v peněžence. Ne každého může potkat takové štěstí, že uvaří u lakomé selky polévku ze sekery...

Od ledna nám zdraží doslova vše. To nebude inflace, ale jen narovnání cen a tak. I my si na vandrech budeme vařit víc pylíkajd než gulášů a budeme jen vzpomínat na to, jak jsme si vařívali coby skautíci nebo trampové, kdy jsme na osadě dělávali živáňskou, nebo pekli selátko při výročích a oslavách...

Z. Vašíček - Ďáblík, 1.11.2007

 

S Burianem až na konec světa

Museum Kampa a Retrogallery představuje více než 40 barevných děl významného českého malíře a ilustrátora Zdeňka Buriána (1905-81), který by se dožil 11. února 110 let.

Mnohá díla jsou vystavena vůbec poprvé. Presentovaný soubor zahrnuje tři tématické celky: obálky knih pro nakladatelství Toužimský a Moravec, Staniclav Nikolau,Svink a Smena. Převažují obálky z let první republiky, ale nechybí v této kategorii vrcholné práce z padesátých let.

Menší formáty dobrodružných obálek doplňují větší formáty ze souboru „Širým světem”, zachycující exotické kouty světa spolu s jejich obyvately. Na ně navazuje čtveřice geografických děl „Země a lidé” : Maori, Indiánský náčelník, Indiánka z Chaca, Indián z Mataco - zde Burián se zaměřil na věrné vyobrazení typů. K vidění je i znovunalezená „Píseň úplňku”.

Z. Burián - Siddie Burka byl čestným šerifem T.O. Hell's Deviles. Výstava potrvá do 15. II. 2015

O knihách

Frederick Forsyth: Boží pěst

Vydal Knižní Klub, 586 stránek.

Den po dni, jak se připravovalo osvobození Kuvajtu, zákulisí akce Pouštní bouře, ale i jaké tunely dělal Izrael proti spojencům, i když ti bojovali i proti Saddamovi za ně, který nechal střílet na Izrael rakety Scut atd...

Působení specielních jednotek USA, Britanie, Cizinecké Legie, různých výzvědných jednotek... Spisovatel podrobně líčí i jednání výzvědné práce Mosadu a že se neštítili ničeho, ani vražd a únosů lidí z druhých zemí, loupeží uranu, centrifúg atd...

Člověku se otvírají oči a žasne. Autor je bývalý vojenský pilot.

Jediná kniha, kterou psal Jan Welzl.

Profesor a děkan university ve Firebanksu (na Aljašce) mně poslal knížku „Cesta kolem světa 1893-1898. Je to jediná kniha, co Jan Welzl napsal, a ještě německy, v Korentu.

Rudy si dal s tím práci a od obdržení rukopisu německého nakladatele v Mnichově, ji po třiceti létech vydal se svou studijní prací o něm.

Byl jsem u něj na universitě (kempovali jsme naproti university), i u Kennedyho, byl i u Welzlova hrobu atd...

Kniha vyšla v češtině nákladem 1000 ks a rozebrali ji emigranti a trampové. Mně ji poslal darem jako P.F.2015 za vše, co jsem pro památku Welzla udělal. Teď jde z ruk do ruk.

Mám všechna vydání povídání Welzla od Těsnohlídka i Golomky a Valenty, i zahraniční vydání, ale tato je jediná, co napsal. Po předání Němci profesoru Gieslerovi v r. 1948 krátce zemřel a knížka zůstala v mnichovském nakladatelství jeho bratra. Ten, když ji předal Rudymu Krejčímu v roce 1968, tak za dva dny taky zemřel. Takže je to doslova bibliofilní poklad.

Ďáblík
 

Povstaňte kamarádi !

Jackie Vodrážková

Ve středu 10.12.2014 ve Van Nuys - L.A. v Kalifornii ve věku 84 let zemřela Jackie Vodrážková, manželka Ady Vodrážky (+) z legendárních Westmanů a autora písničky ”Šilhavý mariňák”, účastnice Celosvětového potlachu v Colorádu v roce 1993.

18.12 byl synem Edem a s Kotětem a Rémem z T.O. Bílá Volavka ze San Diega rozprášen její popel do Pacifiku, jak si to i přála.

class="auteur"(Puškin a Rémo)




Vstupní stránka trampské niti      Index