ZPRÁVY Z OSAD

Zdeněk Vašíček-Ďáblík                                       starší psáno v srpnu 2011 novejší

 

8. celosvětový potlach

(pokračování)

autor videa : stopa@shaw.ca

Upozornění : Dokončili jsme DVD z 8. Celosvětového Potlachu na Bush River. Cena je $15 pro Kanadu nebo USA, $20 pro zbytek světa. Potrebuješ-li více informací, napiš na naši adresu stopa@shaw.ca
 
Ukázky z některých DVD :
Celosvětový Potlach 2011 http://www.youtube.com/watch?v=cGdXzQIvLFE
Bush River potlach 2002 http://www.youtube.com/watch?v=lpZ7UydlJz4
Lampa, Vody Yukonu http://youtu.be/dcGN8Ny88Do
Radek, Do Kordiler http://www.youtube.com/watch?v=1OGzajsTqyk
Mysak, Slusi ti to http://www.youtube.com/watch?v=3pIplwg6vGY
 
Časopis STOPA vyjde v první polovině září (September) Aleš a Maruš http://members.shaw.ca/stopa/

 

Fejeton

Zdvořilost je mince, která obohacuje dárce

Můj kamarád a spisovatel Jaroslav Foglar - Jestřáb nesnášel kouření a sprostou mluvu. Vždycky mně říkal : Jsi jediný sprostý chlap, kterého snáším... No jsem Ostravák - čistokrevný ! V Ostravě žili Poláci, Němci, Židi a Slezané. Ostravská řeč je směs toho všeho, ale čeština v Ostravě je nejčistší z celé republiky a neovlivnilo ji ani desetitisíce cikánů, kteří se do Ostravy přistěhovali z východu.

Jináč ostravština (hovorová) zní v Ostravě a jináč v Praze či Brně. Sám se s tím setkávám běžně a lidi si myslí, že mluvím sprostě ať řeknu „cyp” nebo „kuva” (cyp = pomocník havířa, kuva je zkratka nadávky „kurník-šopa” = příbytek pro slepice a kůlna). No časem si na to zvykli a když u ohně zazpívám „Ostravské cycoky” nebo „Idě havíř ze zarubku”, tak na sprostotu všichni zapomenou...

No, s novou češtinou, počítači a zkratkami už je to vše již o něčem jiném. Už starý Sokrates nějakých 500 let před naším letopočtem vyčítal mládeži své doby, že usilují o přepych. Co by říkal dnes ?! Horoval, že mládež nemá žádné chování, že zneužívá autoritu a že nemá žádnou úctu před stářím. Tvrdil, že děti jsou tyrani, a vyčítal jim, že nevstávají, když do místnosti vejde starší osoba, že odmlouvají rodičům, že klábosí ve společnosti jiných, že srkají při jídle a že tyranizují své učitele...

Co se změnilo ? Citujeme-li tato slova školákům, oni se můžou potrhat smíchy, citujeme-li tato slova rodičům a učitelům, tak oni bezradně pokrčí rameny.

Sokrates rameny nekrčil, ale nakonec ho osočili, že tu mládež, kterou chtěl napravit, vlastně kazí. Asi chtěl od spoečnosti víc, než na co byla jeho doba zralá. Chtít obrozovat svět dobrotou, láskou a mravností se nemusí vyplatit. Krista za to Židé ukřižovali před dvěma tisíciletími. Nejstaršímu dokumentu, který se dochoval o tom, jak se chovat, tak zvanému papyru vezíra Ptahhotepa, je už plných 5000 let.

Americký filosof, esejista a básník 19. století R. W. Emerson si povzdechl, že život není tak krátký, aby se do něj nevešlo trochu zdvořilosti. Dnes vidíme, že té zdvořilosti k uplatnění nestačilo oněch zmíněných 5000 let.

Ve starém Řecku, a to je taky vzdáleno víc než 2000 let do současnosti, se za neslušnost považovaly například špinavé ruce, stejně jako hovořit s plnými ústy či kýchat na souseda. Zajděme si ovšem do rychlého občerstvení či KFC, projeďme se lokálkou či trolejbusem a vzpomeňme si potom na antické Řecko, které odsuzovalo neobratné chování stejně jako hluk při hudební produkci.

V době, kdy žil Sokrates, hlásal čínský učenec Konfucius, že překonat špatné zvyky je možné jenom dnes, zítra už ne. Když jsi přišel na svět, říkal učenec, tak jsi plakal a všichni se kolem tebe radovali. Žij tak, radil, aby všichni plakali, až ho budeš opouštět !

Těm tisíce let starým moudrostem by se mohli učit dnešní mladí. Jak by se změnily vztahy v rodině, kdybychom si občas připomněli slova řeckého mudrce Isokrata, jehož „Pravidla chování” sepsaná někdy v pátém století před našim letopočtem vyšla česky (!) již v roce 1511 pod názvem „Řeč k Demonikovi”. Chovej se ke svým rodičům tak, jak chceš aby se tvé děti chovaly k tobě.

Rad je tam spousta, jenom ta lidská paměť je asi nějak krátká.

Mnohého z nás oslovuje výrok už z doby antického filosova Demokrita, že kdo chce vládnout jiným, musí nejdřív sám sobě umět poručit - to by mělo být velkými písmeny napsáno v parlamentě !

Nikdo není dobrý jen tak náhodou, jak tvrdil již Neronův učitel Seneca, neboť dobrotě a ctnosti se musí člověk učit.

Mark Twain, který je uznávaným americkým autorem, tvrdil, že přívětivost je signál, který dokáží i hluši slyšet a slepí přečíst. Prostě zdvořilost je mince, která obohacuje dárce, říká zase jedno francouzské přísloví. Že nezdvořilost je výsledek marnivosti, tuposti, neznalosti povinnosti, pohrdání a žárlivosti, napsal zase kdysi jeden francouzský filosof.

Zdá se, že je tu moc citátů ? Jistě. Kdo čte, má to pod kůži. Já mám spoustu citátů vypsaných z knih ve svých třiceti cancácích. Obohacují mne... Nestyďme si přiznat, že nejsme schopni vymyslet něco lepšího v otázkách lidského polidšťování, než to, co bylo už vymyšleno předcházejícími generacemi.

Kopírujeme tedy řeckou ideu tak zvanou kalokagatie - harmonie krásy, zdraví a dobra v člověku.

Kopírujeme kodexy občanské zdvořilosti, občanské, řemeslnické, živnostenské či obchodní a jiné profesní cti, kterou není třeba vymýšlet znovu, protože už existovala a čeká jen na vernisáž, přepolírování lakem 21. století. Pravidlům chování, které vychází z našeho charakteru a temperamentu i z charakteru a temperamentu lidí kolem nás, ze vzniklých situací i z prostředí, v němž ty situace vznikají, a z respektovaných etických i jiných principů dané společnosti, říkají Francouzi umění žit a konat.

Nestyďme se, neumíme-li žít a konat v patřičné míře, ale styďme se, zjistíme-li, že se to nechceme učit. Lenivost je jednou z forem zbabělosti a zbabělost je, když víme, co máme dělat, ale neděláme to, jak pravil čínský myslitel Konfucius. Myslím, že už jsem těch citátů a příměrů ze svých cancáků použil víc jak dost, ale nepoužil jsem lidová moudra jako „ryba mrdí od hlavy” a „jaká matka - taká dcera” či „rodina je základ státu”...

Státní maturity stály téměř miliardu a téměř třetina maturantů neprošla. V pořadu TV Prima „Nikdo není dokonalý” člověk žasne, jak národ a zvlášť mladí jsou blbí. Nejen vědomostně. A to jsme národ s tisíciletou kulturou ! Denně čteme, slyšíme, vidíme jak nezdvořilost, hulvátství a blbost ovládají náš svět i naši malou hroudu. Zamysleme se nad tím... I sami u sebe s tím můžeme něco dělat.

PhDr Zdeněk Vašíček-Ďáblík, 7.7. 2011