ZPRÁVY Z OSAD

Trampská nit                                       old leden 2011 next

„Eduard Ingriš – tramp, hudebník a dobrodruh“,
aneb „Teskně hučí Niagara, teskně hučí do noci…“


„Léta jsem si dopisoval i s Eduardem Ingrišem. To jméno dneska mladým lidem už mnoho neřekne, pokud jim nepřipomenete slavnou táborovou písničku Teskně hučí Niagara. Ingriš byl nádherný člověk. Potkali jsme ho v Peru, já ho znal jako herce a dirigenta, za protektorátu se v Alhambře hrálo jeho Rozmarné zrcadlo. Po setkání v Peru zase zmizel za horizontem... Pak jsme si začali dopisovat a trvalo to dlouhá léta. V archivu mám tři objemné fascikly vzájemné korespondence včetně jeho hudebních skladeb a nahrávek s autentickým hlasem. Žil v Kalifornii, zemřel v roce 1991: nesčetněkrát Jiřího Hanzelku a mne zval v době naší zakázanosti, kdy jsme vycestovat nemohli. K tomuto člověku jsem měl hluboký vztah, rozumový i citový.“

…tak začíná vzpomínka cestovatele Miroslava Zikmunda v knize „Život snů a skutečnosti“.

Ingriš fotograf

Letos 12. ledna uplynulo 20 let od úmrtí Eduarda Ingriše – trampa, hudebníka, dobrodruha, který byl zároveň dobrým filmařem a fotografem. Média (jako obvykle v posledních letech) taková výročí nezaznamenávají. Naštěstí žijí dobré duše, jakou je Eva Gutová, která pracuje v Klubu Průhon v Praze 6 – Řepích. A tak mohli vzdát poctu E. Ingrišovi alespoň lidé v Praze. Sál klubu praskal ve švech, tolik návštěvníků za 20 let ještě neměl! Pro pamětníky - Eva Gutová byla v letech tuhé normalizace dobrou duší Jonáš klubu (klub spřátelených duší divadla Semafor), pod jehož hlavičkou proběhlo mnoho oficiálně nepovolených folkových koncertů či jiných akcí.

foto z koncertu
Zpět k Eduardu Ingrišovi. Atmosféru v klubu nelze na internet přenést, a tak bych rád návštěvníky stránek upozornil na to, že již v loňském roce (105 let od narození E. Ingriše) vyšlo CD Muž, který měl být zapomenut. Přináší životní příběh trampa, mořeplavce, fotografa, kameramana, ale především velkého hudebníka. Příběh E. Ingriše sepsal a namluvil Alfréd Strejček, který pro přípravu dokumentu využil jak deníku Eduarda Ingriše, tak seminární práci Vladislava Petráška a také vypravování Eduardovy manželky Niny Ingrišové, která se zpět do České republiky přestěhovala před osmi lety z USA a žije v moravské metropoli Brně, odkud utekla se svými rodiči před Sovětskou armádou. Otec, donský kozák, utíkal před bolševiky již jednou – do Masarykova Československa.

Tato nahrávka může do vašich uší i duší přinést alespoň část toho, co měli možnost vyslechnout návštěvníci pražského klubu Průhon ve středu 12. ledna. Tedy stejnojmenný pořad Alfreda Strejčka a Štěpána Raka – Eduard Ingriš, muž, který měl být zapomenut. Osud světoznámého skladatele, dobrodruha a mořeplavce, autora slavné písně Niagara a hudby k mnoha hollywoodským filmům, jehož neuvěřitelné životni příběhy jsou základem pořadu, ve kterém zazněly některé jeho skladby a písně. Spoluúčinkoval Jan Matěj Rak – kytara, zpěv. Při koncertu je hrou na flétnu doplňoval Alfréd Strejček, na CD František Vlček – zpěv, foukací harmonika.

Nové CD na koncertě představili hned tři členové rodu Ingrišů – manželka Nina, a dva Eduardové – syn a vnuk !!! Syn Eduard má výrazné hudební nadání po otci, a v mládí získal řadu ocenění v USA, což na něj prozradila maminka Nina. Když byl vyzván, usedů po po skončení promítání za klavír na podiu a z paměti zahrál několik ukázek ze slavných klavírních koncertů geniálního skladatele Sergeje Vasiljeviče Rachmaninova, který, podobně jako Ingriš, zemřel v exilu v USA.

Čtenáři tohoto textu a posluchači CD jsou ochuzeni o to, co je možné zažít jen při koncertě na živo. Hostem večera, uspořádaného ke 20. výročí úmrtí Eduarda Ingriše, byla i jeho manželka Nina, která nadšeným divákům promítla téměř hodinu a půl dlouhý film o Ingrišových plavbách na vorech Kantuta I a II z Peru do Polynésie, a doplnila jej zasvěceným komentářem. Komponovaný pořad s promítáním Ingrišových filmů měli možnost vidět statisíce diváků a posluchačů v USA a Kanadě, kde s ním vystupovali Eduard a Nina společně. V Čechách byl pořad v klubu Průhon víceméně ojedinělý. Přitom Nina ingrišová má k dispozici i pořady o splouvání Amazonky či o plavbě plachetnicí z Tahiti do USA.

obálka brožury

Třeba se i jinde v Čechách najde osvícené vedení nějakého klubu… Nebo ne?

V pořadu Alfréda Strejčka a Štěpána Raka zazněla řada Ingrišových skladeb - Když odejde děvče, Až přijde ta chvíle, V dálce čeká Tahiti, a došlo i na legendární Niagaru. Diváci kromě filmu vyslechli s napětím ve Strejčkově podání celý Ingrišův životní příběh - od trampského mládí na chajdě ve Svatojánských proudech přes první skladatelské úspěchy až po zrození Niagary. Ale také o strastiplné cestě do Jižní Ameriky, přátelství s T. Heyerdahlem, H. Haasem či E. Hemingwayem i vyprávění o dalším Ingrišově pestrém životě v Jižní i Severní Americe, a také vzpomínky paní Niny. Alfrédu Strejčkovi se podařilo přenést do našich časů silný příběh i poselství velkého muže naší novodobé historie.

Tento muž, Eduard Ingriš, by neměl být zapomenut.

Petr Náhlík – Vokoun, T.O. Suché studánky, T.S. Hledači, Plzeň –
psáno pro hudební časopis Music Open

 

Životopis E. Ingriše      Index
Vstupní stránka Zpráv z osad      Index