ZPRÁVY Z OSAD

Zdeněk Vašíček-Ďáblík                                       starší psáno v říjnu 2008 novejší

Věc: Mistrovství ČR v hodu nožem a sekerou 2008

Letos se konalo 15. Mistrovství ČR v hodu nožem a 11. Mistrovství ČR v hodu sekerou. Tato akce se konala za spolupráce s Jesenickou oblastí. Naši kamarádi nám opět propůjčili svoji základnu aby se tato akce mohla konat. Letos se tohoto mistrovství zúčastnilo méně závodníkú než v loni, protože se v Chomutově pořádala podobná akce, které se zúčastnili i zahraniční soutěžící. Z toho důvodu, se našeho mistrovství nezúčastnili závodníci ze západních čech.

V 9,00 proběhla prezentace a zápís všech soutěžících. V 10,00 náčelník ČTU oblast Beskydy přivítal všechny přítomné a přečetl pravidla soutěží. Potom jako vyzyvatel zahájil soutěž v hodu nožem. Soutěž pro dospělé byla čtyřkolová a házelo se na mezinárodní pistolový terč na čtyři vzdálenosti a to: 3,5m, 5m, 7m a finalisté na 10 metrů. V hodu sekerou byla soutěž dvoukolová a házelo se na vzdálenost 4m a 8m. V hodu nožem soutěžilo 19 závodníků a v hodu sekerou 24 soutěžících. Nožem se házelo dvěma způsoby a to za čepel a za tukojeť tak zvaným bojovým způsobem.

První místo v hodu nožem získal Zdeněk Musial - Ziko, druhý byl Josef Smékal - Pepe a třetí Fred, všichni z osady Faraon z Havířova. V hdou sekerou byl na prvním místě Josef Smékal - Pepe, na druhém Dušan Dvořák a třetí byl Erich Balarin.

První tři vítězové byli odměněny cenou a diplomem a ostatní obdrželi diplom do pátého místa. Organizátoři zajistili pro spestření odpoledne skupinu mušketýrů, která předvedla nejen střelbu z mušket a z děla, ale také seznámila přítomné a vysvětlila jim spoustu zajímavých informací ohledně jejich skupiny.

Uskutečnil se také čtyřboj pro děti do 12 let a ten se skládal z těchto disciplín: střelba ze vzduchovky, z luku, hod nože a hod sekerou. Bylo vidět, že také děti mají o tyto branné discipliny zájem a rádi se jich zúčastňují. Každé dítě dostalo cenu a navíc také sladkou odměnu v podobě sáčku gumových bonbonů. O tyto dětské soutěže se postarali kamarádi z Jesenické oblasti a hlavně Soňa, manželka náčelníka oblasti Romíčka.

Touto cestou chceme poděkovat i našim spoluorganizátorům z Jesenické oblasti, kteří se starali o naše žaludky a také o ubytování nás organizátorů v chalupě. Kamarádi, děkujeme a zase za rok na Rapotínské samotě. Ahoj.

Willy, T.O. Hell's Deviles - Ostrava, 20.9.2008

 

Čas jeřabin a rozjímání o listopadu

 
Vždy přesně, tiše a v pravou chvíli se objevuje každoročně zas a zas. Nenápadný, starý kmet vážných zarostlých tváří s dlouhou šedivou bradou a vlídnýma očima. Na sobě má dlouhý plášť utkaný z modravých mlh. V klopě vetknutou nádhernou velkou chryzantému - královnu svátku podzimu jako symbol měsíce. Je slyšet jeho tiché kročeje na pěšinkách v polích, v lukách, v lesích i mezi hroby hřbitovů. Ano, je to jedenáctý v pořadí roku - smutný listopad. Nikde nespěchá, kráčí rozvážně a tiše, barví stromy a zbavuje je listí, připravuje přírodu na zimní spánek, přichází v době dvou svátků : Všech Svatých a Dušiček. Květ na jeho plášti svojí vůní připomíná onu zvláštní tajuplnou dobu.

I přes vážnost a smutek starého pána zůstalo nám však i plno zářivých barev. Znám dokonce lidi, kteří se na onu dobu těší a s radostí si užívají procházek v závějích navátého listí. I já patřím mezi ty těšitele podzimu. Snad každý obdivuje rubíny jeřabin a šípků, chrastítka dozrálých makovic i oranž dyní, tak těžkých k uchopení. V dosud sytě zeleném trávníku leží tiše rudé listí, které již pro letošní rok splnilo svůj úkol. O teplých poledních lze ještě zahlédnout zabloudilého motýla na růžových odkvétajících rozchodnících nebo osamělé růži či sedmikrásce, ovšem pokud nezasáhl škodolibý ranní mrazík, který laškuje již od první dekády září.

I hnědá scenérie na stole rozhozených hříbků je hodna malířova zájmu. Dýchá z něj vůně jehličí a rozsypané tmavé lesní hlíny. Pojednou je mi líto těch darů lesa. Ještě nedávno stály vyšňořené v zeleném přísvitu lesa či na mýtinách koketně nasvícené reflektorem slunce - nyní jako pochutina do našich jídel...

Stromy stojí zadumaně již bez zelených vlasů a hrají ve větru na píšťaly. Ráno se slabě ozývá již jen kos nebo bažant a odpovídá malá sýkorka. To už nejsou ta roztoužená jarní zastaveníčka, ale jen nesmělé pípání...

Procítám na mezi, kde jsem si zdřiml v poledním sluníčku a ptám se sám sebe : kde jsou ti ptáci, na které jsme čekali, až se na sv. Řehoře vrátí zpět ? Rok značně pokročil. I divoké husy seřazené do ostrého šípu či jedničky nás opouští. V době svého odletu cítí jistě velkou sílu ve svých křídlech. Perutě přes léto zesílily a jsou schopné je nést tu předalekou cestu. Pocítí rozkoš výšek a uvidí naposled svou rodnou řeku či rybník.

Ty, které dosud zůstaly, tančí po nebi jako by se loučily. Zůstala jen prázdnota a smutek ptačích hnízd na stromech nebo v hustých keřích. Musíme se spokojit se skupinou ptačích vytrvalců, jako jsou vrabci, modřinky, drozdi, chocholouši, koňadry a ruskými vlaštovkami - havrany jež k nám přilétají za lepšími časy, aby s námi sdíleli nepohodu zimy, kterou jim budeme ulehčovat pochoutkami na krmítcích.

Budeme se těšit, až je na jaro znovu přivítáme a až svým zpěvem a trilkováním znovu budou zpívat sněženkám, modřencům, bledulím či podbělům... A nám, přikovaným k zemi, zbývá popřát jim šťastný dolet, dlouze se nadechnout a čekat na jejich návrat...

Z. Vašíček - Ďáblík, 18.9.08

 

Co právě dělám

Měl jsem teď hodně náročný čas : "Nože" v Jeseníkách, "Sněm ČTU" pod Křemesníkem u Pelhřimova a "Velký potlach" (spíš cirkus) k 90. letům trampingu, potlach "40 let T.O. Maniwaki" v Halenkové pod Vsetínem, teď v sobotu v Dolním Benešově na Loděnici "Velký potlach Oldpardů Severní Moravy", týden nato "Čtyři mosty - čtyři řeky" zavíráme Ostravici - Lučinu - Opavici a Odru se splutím až do Rybnika v Polsku na raftech 31-2.11.

Pak máme na Smrku (1180m) osadní potlach. Žijí tam dva medvědi a smečka vlků. Šerif tam pozval i partu ze Zlína, Čochtan & spol a T.O. Falešná karta - Veselí na Moravě. Pro všechny budu vařit po tři dny, a to jsem ze všech nejstarší !

Je pár dní před volbami do senátu a krajských zastupitelství. Zase samá špína. Na křtu Paroubkovy knížky hoteliér z Prahy zastřelí šéfa Matějské pouti Kočku mladšího. Mimochodem, s Kočkou starším - Vaškem - jsem byl zavřený v Horním Slavkově. Fajn chlap.

A o den později chytnou atentátníka, když bajonetem chtěl v Buštěhradu u Kladna zabít Paroubka. K tomu bankovní krize a ujišťování jako v roce 1953: "Nic nedělejte s prachami, nic se neděje, krom krize. Týká se to jen dolaru a euro..." Bla-bla-bla... Je mi z toho na zvracení.

Ležel jsem ve špitálu. Pročistili mi trubky k srdci i od něj - údržba po by-passu co půlroku. Zato mám problém s dcerou Šmudlou, zjistili jí rakovinu plic. Dceru má druhý rok na gymnaziu, kluk je v první třídě. Je sice po mně bojovník, ale je mladá a tak se bojí o život. V rozmezí měsíce jsme letos pochovali dvě babičky, a ona si to moc bere.

Ďáblík, 13.10.2008

 
Vstupní stránka trampské niti      Index