ZPRÁVY Z OSAD

Zdeněk Vašíček-Ďáblík                                       starší psáno v říjnu 2007 novejší

14. československý potlach na Coober Pedy v Hradci u Ledče nad Sázavou

Již podruhé se čs. potlach vrátil do tamních končin. Již podruhé kamarádi z T.O. Venturer Rovers & spol pod vedením šerifa Tony Baye ukázali, že umí. Nakonec na zahájení potlachu svůj údiv, překvapení i chválu vyjádřil starosta Ledče. Ano, vše bylo perfektně připraveno od tomboly přes dřevo, občerstvení stan "Velkou hubu" až po hasiče a lékaře.

Potlach mělo připravit řada osad atd... Ale nakonec vše zbylo jen na malou hrstku lidí, ale ti vše výtečně zvládli. Ivo Vápenka připravil dokonce i pltlachovou poštu s pamětními obálkami i razítkem, byly krásné pamětní listy, camrátka i 300 odznaků potlachu...

Jen to pocásí nešlo si vybrat, tři dny před potlachem pršelo, pak bylo chladno a jako na větrné hůrce se proháněl vítr Vysočinou, aby všem připomněl podzim ; odpoledne naštěstí ustal a neděle byla jako vymalovaná.

Jediné soutěže na potlachu byly pro děti. Tony je přesvědčený, že tampi se mají bavit sami a tak na podiu vystupovaly osady, kapely i jednotlivci téměř do rána. Škoda jen. že podium nebylo blíž ! Bylo slyšet muziku jen slabě a do zimy blíž se nikomu z téměř 1600 kamarádů mod od ohně nechtělo... Inu v noci bylo 5°!

Na vlajkové stěně jsem počital vlajky. V sobotu ve 14 hodin jich bylo 168 ! O hodinu později v šerifském stanu na poradě Tony předal všem DVD o Ledči n. Sázavou, Foglarovi a Sluneční zátoce, ale i upomínkové vlajky 14. potlachu a dohodlo se i místo konání 15. čs. potlachu :

Bude první zářijový víkend a uspořádá ho 80 kamarádů ze Sdružení prievidzkých osad... V neděli ráno na ukončení 14. potlachu si převzali vlajky i putovní pohár, který by měla nahradit potlachová vlajka.

Z kanadského Yukonu z Dawson City dorazil Kennedy, který přijel z největší dálky. Potkal jsem i kamarády, kteří se zůčastnili loni 7. světového potlachu a s kterými jsem oběhl doslova zeměkouli, kamarády z celé republiky i Slovenska, s kterými jsem si mohl pokecat, vyměnit osadní odznak či vlajku, nebo jen tak po létech si zalomit palec a promluvit o tom, co nás zajímá... Nakonec i to je účelem těchto setkání - přátelství bez hranic.

Nejstarším účastníkem byl byl bezesporu vydavatel "Trampského spravodaja" Brčko (82 let) z T.O. Zálesák. Jsem rád, že jsem se dožil tohoto potlachu a snad si zalomím příští rok s kamarády palec na Slovensku. A jaký je můj názor na toto setkání ? Bylo to krásné, bylo to OK.

Ďáblík, 16.9. 2007

 

Jihomoravskou krajinou

Od Staré Hory po Zelnice, od Sirotčího hrádku po Svatý kopeček, všude hoří ta krásná letní svíce a pod ní se hřeje tisíce člověčích oveček.

Od Slovanských Mikulčic po barokní Valtice, od slepých ramen Dyje až po její spoutání do Mušovských jezer, všude nás veze života pramice a jen my sami jsme se svou vůlí ujali vesel.

Od Pohanska po Uherské Hradiště, od Tří Grácií po obelisk, jde tulák letní krajinou, na tváři strniště a přece v ruce pevný stisk.

Za sebou všechny války srdce a rozumu, před sebou dálky a víru jako madonu v konzumu.

A cestou lásky posbírané jako pláňata před plotem a on modlí se : "Dej mi, prosím, sílu, Pane, ať se skromností projdu životem."

Jde lužním lesem, stébla vysokých trav povlávají, jen tak volností nesen až se dech tají.

Pak se posadí pod starým vykotlaným dubem, vyndá z torny kus chleba a sýra, hrom zabuší na oblohy starý buben a vítr prach z pole sbírá.

Tulák ale nechvátá, zapije jídlo červeným vínem, očima pohladí květinám poupata, neříká, že letní žár se nad obilím vine.

Dá si klobouk do týla, opře se o starý kmen, a v písničce deště se mu krásně usíná a pookřeje zvadlý rmen.

Pod ochranou koruny listí prospí pár hodin, vzduch se náhle zčistí a v lese zapěje pár ptačích rodin.

A dál putuje krajem beze stínu, boty už jsou staré škorně, zná slast i nebezpečí dívčího klínu, jde vzpřímeně a rovně.

Čmárá básničky do starého sešítku a nedělá si nárok na vytištění v uměleckých časopisech, hezký holce skočí přes plot pro kytku a nebojí se velkých psisek.

Až přijde podzim, cestou necestou utrhne si hrozny veltlínu, těch zelených perel jižní Moravy, pak lehne si do stínu, nad sebou obláček zlatavý.

Od Staré Hory po Zelnice, od Sirotčího hrádku po Svatý kopeček, všude hoří ta sluneční svíce a pod ní se hřeje tisíce člověčích oveček.

Roy - Bořetice

 

U lékaře v čekárně

U lékaře čekám věky,
zabalený jsem do deky.
Je tu fronta veliká,
pomalu to utíká.

Čekání je neskutečné,
minuta, a jsem tu věčně.
Když ta záda tak moc bolí,
nepomohou masti, soli.

Jediné co na to je,
že lékař nad tím vyzraje.

Tak se blíží spásná chvíle,
kdy k doktoru vyskočím čile.
A tak plahočím se ke dveřím
a vlastním očím nevěřím.

Zapomněl jsem na to zkrátka,
že je dneska jejich stávka.
Pomalu se belhám domů,
bolí záda, a nohy k tomu.

Moje žena s hadí mastí,
tlačí silou a záda chrastí.

Na noc si dám tři brufeny,
léčit se dám jen od ženy.

Ď

Zamyšlení a vzkaz našim senátorům a vládě

auteur Šerif Shaggy svolal Old Pardy Severní Moravy do Třebovic na podzimní výšlap a na 31. podzimní oheň O.P.S.M. Tomu nejmladšímu bylo 55 let a nejstaršímu 81 let; všichni trampingu zasvětili život již od útlého mládí, což se časem projevilo i na jejich zdraví. Inu fárali v dolech, dělali v hutích, na montážích v celé ČSR i v zahraničí, v chemičkách. Budovali socialismus a oproti jiným krajům i o "Mamulových sobotách".

A tak není divu, že jsou všichni postiženi nejrůznějšími neduhy : artrózou, silikózou, reumatickými chorobami, vaserneurózou, rakovinou, srdečními i plícními nemocemi, cukrovkou... Důchody mají nízké a tak někteří si místo užívání stáří musí "přivydělávat", aby přežili od důchodu k důchodu.

Vždy při našich setkáních si potlacháme o všem, co nás trápí, co nám dělá radost, kde jsme byli, o dětech, vnoučatech atd... Teď tomu díky "chasníkovi z Valach", který s výrazem čtináctiletého fracka rozhoduje o desetimilionovém národě, přičemž si sám nedovede vyřešit své soukromé a rodinné problémy a místo mozku má velikou guli...

A totéž se týká i ministra zdravotnictví Jolínka s jeho mluvčím "Hobitem", kteří usilují o vymření tohoto národa poplatky, zdražováním a obstrukcemi všeho druhu ve zdravotnictví. Je paradoxní, že "amerikanisté" budou v příštích volbách volit komunisty. Ti jsou stále třetí nejsilnější stranou a mají sociální cítění. ODS, zelené ani lidovce nebude z O.P.S.M. volit nikdo.

Vláda ubližuje celému národu. Jen sobě a soukmenovcům ne. Generace seniorů (od r. 1930) po celou dobu produktivního věku pracovala a poctivě odváděla daně a to nemalé finanční prostředky. Po druhé světové válce dobrovolně budovala bombardováním zničené budovy a závody, neznala nezaměstnanost ani podpory ze státní pokladny. Navíc muži absolvovali vojenskou službu a řadu vojenských cvičení bez nároku na mzdu... Tudíž naše generace ze státní kasy nikdy nečerpala žádné hodnoty, ale státní bohatství jen rozmnožovala.

Na základě uvedených skutečností bychom měli po poslancích žádat, aby přehodnotili rozhodnutí na úseku zdravotnictví, aby neskočili na nekvalitní návrh Julínka a jeho "Hobita", který prosazuje platby za návštěvu lékaře, za každou položku uvedenou na receptu, za napsání receptu. Zvlášť máme-li zákon o zdraví a bezplatném ošetření dosud platný. Shodli jsme se, že pro nás důchodce stačí, když musíme doplácet na léky... a brzy umíráme na nemoci budování.

Z. Vašíček - Ďáblík, 28.10.2007

 

Povstaňte kamarádi !

Ve středu 20.6 po dlouhé těžké nemoci ve věku 81 let dotlouklo srdce Josefu Knížeti - Fifákovi, mladšimu členovi Duo Červánek.

Během krátké doby následoval Gibsona.

Řady Tramp Clubu Praha opustila ve věku 67 let kronikářka Božena Stránská - Bobina (22.7) a Karel Horák - Kingston (3.7) ve věku 76. let.

TCP a kamarádi je doprovodili na jejich poslední cestě. Vzpomeňte na ně u svých ohňů.

 
Vstupní stránka trampské niti      Index