ZPRÁVY Z OSAD

Zdeněk Vašíček-Ďáblík                                       starší psáno v dubnu 2007 novejší

Bob Hurikán se narodil před 100 léty

Ano, 21.4.1907 v Praze. V šestnácti létech se stal skautem v 33. oddílu, kde byl brzy rádcem. Byl pilným skautem s rukávem plným odborek až po "Tři orlí péra". V 36. oddíle založil skupinu roverů z níž se postupem času stali proslulí trampové z T.O. Hurikán - Hvězdonice.

Sázava "Zlatá řeka" mu učarovala tak, že si na ní později postavil i svůj legendární srub. Bob byl boxer, kytarista, písničkář, který zpíval v duo s Bó, svou ženou, jako "Duo Hurikán".

Vedl časopis "Naše osady", napsal skautskou příručku "Stopování", zatoulal se na Balkán i do Norska, napsal řadu Rodokapsů, Rozruchů i Večerů pod lampou a knihy Stopař Gassidy, Zálesák od Zlaté řeky, Hoši divočiny a Dějiny trampingu. Jeho písně Rikitádo, nebo Gabaléři západ hoří, se hrají dodnes. Za román "Plamen vzpoury" dostal 1. cenu za nejlepší Rodokaps.

Méně se ví, že kmotrem jeho dcery Jany je Jožka Slavík z T.O. Kamarád a kmotrem syna Petra se stal básník Petr Bezruč. Během války vytvořil Bob partyzánskou zimní brigádu "Bílá růže" a koncem války byl zatčen Gestapem. Popravě utekl jen taktak díky osvobození Prahy.

Po válce pracoval na stavbě Slapské přehrady, dělal tesaře, betonáře, studnaře, pracoval na železničním svršku a byl stále ortodoxním trampem. Psal román o budování Slapské přehrady a "díky" Marii Majerové svůj rukopis hodil do krbu.

Jezdil jsem na Hurikán od mládí, opatruji jako oko v hlavě Bobové novoročenky, dopisy, jím podepsané knihy i písničky a originální vydání "Dějin trampingu" s Burianovou obálkou. Ale i placky, vlajku Hurikánu, hrst fotek a jeho kreslené dopisy, které mi posílal na vojnu i do kriminálu na "Eliáš" do Jáchymova.

Bob onemocněl chřipkou, oslepl a 2.6.1965 zemřel. 7. června ve Strašnickém krematoriu se nás s ním loučila snad tisícovka z celé republiky.

Byl nositelem několika odbojových vyznamenání, včetně francouzského. Zemřel ve věku 58 let. Jsem rád, že byl mým přítelem a učitelem.

Z. Vašíček - Ďáblík

Jaká byla letošní 61. Ivančena ?

Co do počasí bylo krásně po celé dva dny s teplotami od -3 do +10 a s nebem bez mráčku. V sobotu vystoupilo k mohyle kolem 2000 skautů a trampů. V 11.00 bratr biskup František Václav Lobkowicz odsloužil polní svatojiřskou mši u mohyly a vzpomněl i zavražděné skauty. Ve 12.00 zazněla trubka a zpívala se skautská hymna. Poté Pyro z legendární Třicítky objasnil původ mohyly a MUDr Rozsypal - Čmiel (81), jeden ze zakladatelů mohyly vyprávěl o junáckém odboji i hrdinství mladých skautů. Deset skautů obdrželo medaili svatého Jiří a na závěr zazněla československá hymna zpívaná 2000 lidmi. Vše natáčela čs. televize s reportérkou Dagmar Fanfulíkovou. Ve stejný den v Praze probíhala akce ku 100 letům založení skautingu, kde bylo 4000 skautů z celé ČR - SR i ze světa, na Petřínské rozhledně byl tak uvázaný obrovský skautský šátek a na Staroměstkém náměstí proběhlo "šátkování".

A jak proběhla TRAMPSKÁ Ivančena ? Víc jak 300 prošedivělých trampů dorazilo se svým kamenem k mohyle, osadili i novou velkou žulovou desku obětem fašistické zvůle. Řada z nich lágrovala na vrcholu i na svazích již od pátku. Podle domovenek to byla pestrá směs : Brno, Zlín, Vsetín, Zlaté Hory, Krnov, Šumperk, Olomouc, Nový Jičín, Příbor, Ostrava, Vratimov, Havířov, Karviná, Opava, Trnava, Bratislava, Trenčín, Žilina... Objevili se i kamarádi ze zámoří... Přesně ve 12.00 zazněla nad úbočím Lysé Hory trampská hymna "Vlajka", kterou hrála skupina Argument (T.O. Vlčáci) a Jihan (T.O. Hell's Deviles) s Ďáblíkem. Tradičně bylo požádáno o minutu ticha za zemřelé (bez vykřikování jmen !) a pak už jen hraní k poslechu, zalamování palců a ono tradiční "Ahoj zase za rok", no a trampská merenda "Na Borové".

Z. Vašíček - Ďáblík, ochránce mohyly na Ivančeně

Tip na vandr

Landek

V severozápadní části Ostravy na vyvýšeném ostrohu nad soutokem řeky Odry a Ostravice, leží v nadmořské výšce 280m unikátní chráněné území nazvané podle kopce Landek.

Geologie, historie i příroda ho předurčovaly k vyhlášení na "Chráněný přírodní výtvor" již v roce 1966. Předmětem ochrany bylo tehdy území o rozloze 2,75ha zahrnující výchozy uhelných slojí a část okolního lesního porostu. O 23 let později došlo k rozšíření chráněné plochy na 85,53ha a v roce 1992 se Landek stal národní přírodní památkou.

Zájem Ostravanů o toto území vzrostl po roce 1780 objevem uhlí. Do roku 1870 se zde dobývalo uhlí z povrchových výchozů, do nichž byly ražené štoly. V roce 1835 byl založen důl Anselm. Po ukončení jeho provozu byl areál dolu rekonstruován na Hornické muzeum. Jeho osm budov je zapsáno v seznamu kulturních památek.

Landek je dnes navštěvován nejen pro svou historickou hodnotu (nález krevelové sošky ženského těla z období mladšího paleolitu "Petřkovická Venuše"), ale také jako místo rekreace a seznámení se s významnými horninami, nerosty ostravského souvrství, fosilizovanými zbytky plavuní, přesliček i kapradin. Území je členité, rozbrázněné přirozenými roklemi a různě velkými poklesy způsobené hornickou činností.

V prostoru místy až pralesovitého charakteru, vynikají mohutné buky, duby, javory a pestrost bylinného porostu je nejpatrnější v jarních měsících. V létě návštěvníky potěší pohled na lilii zlatohlávka nebo nápadnou šalvěj lepkavou. Tichý pozorovatel se může setkat s lejsem šedým, ledňáčkem, žluvou zelenou, strakapoudem prostředním a šesti druhy netopýrů, vysokou, kanci či mývalovcem kuním.

V roce 1998 byla na Landeku zbudována i vyhlídková věž z níž je vidět průmyslová Ostrava. Terén využívají i ku hrám členové YMCA, BVÚ i ČTU, která zde dělala i oblastní kolo Porty. T.O. Plameňáci pak Foglarovskou třidenní každoroční hru a kuličkádu. Nedaleko na Bobrovníkách jsou T.O. Black Hill's a Wampírs.

Chráněná říčka Satina

Šlapali jste letos na Ivančenu z Malenovic od Rajské Boudy ?! Pak jste šli kolem nové přírodní památky vodopádů Satiny. Ta byla takto pojmenována koncem loňského roku. Zřídila jí CHKO - správa Beskydy.

Jedná se o unikátní část toku říčky Satiny v masivu Lysé Hory, na kadastru obce Malenovice. Odborníci považují horní tok Satiny za jeden z nejdelších a nejnáročnějších příkladů skalních koryt v Moravské části Karpat. Pro běžné návštěvníky je bezesporu nejatraktivnější asi kilometrový úsek, kde má místy charakter soutěsky o hloubce 15m s několika vodopády.

V soutěsce se dochovaly lesní porosty s poměrně přirozenou dřevinnou skladbou. Přímo v toku nalezli ekologové řadu bezobratlých živočichů, přičemž mezi nejvzácnější nálezy patří tři druhy chrostiků, dále žije v této lokalitě kuňka ohnivá, mlok, čolek horský, pstruzi a vranky ale i vydra.

CHKO Beskydy do budoucna počítá s možností částečného zpřístupnění území chodníkem a lávkami, případně napojením na "naučnou stezku Lysá Hora", která prochází v těsném sousedství přírodní památky. Při cestě k hospodě "U Veličků" a na rozcestí k areálu "Poma" naproti pramene "U korýtka" se nachází i jeskyně ve které léta nocovali trampové. Dnes je tam na skále pamětní deska obětí hory.

Z. Vašíček - Ďáblík, ochránce mohyly na Ivančeně