ZPRÁVY Z OSAD

Zdeněk Vašíček-Ďáblík                                       starší psáno v březnu 2007 novejší

Trempoviny
občasník č. 95
malé ilegální noviny pro velké trampy

(ukázky)


 
Americká příroda, americký domorodý i přistěhovalý lid a jeho americká historie a kultura se nesmazatelně podílely na vzniku našeho trampingu. Američanům za mnohé děkujeme. Nechceme, aby toto číslo Trempovin bylo protiamerické, ale chceme se demokraticky vyjádřit proti militaristickým plánům průmyslníků a představitelů USA.

 
 

Tremp Metuzalém odpovídá:

Co říkáš cizím vojenským základnám na našem území ?

Roku 1526 si Česko podmanili Habsburkové, od r. 1621 používali brněnský Špilberk jako pevnost i trestnici pro vězně z celé Evropy, 1780 postavili Terezín a Josefov. Za protektorátu Němci využili předchozí stavby. 1968-1991 pobývali u nás (zatím) poslední okupanti. Každá armáda myslela, že zde bude na věčné časy.

K čemu má radarová základna sloužit ?

Má být součástí nového kosmického systému zbraní pro budoucí surovinové a ekologické konflikty. Za cca 15 let mohou být tyto provizorní pozemní radary nahrazeny novým sledovacím kosmickým systémem a dostat novou funkci. Balistické rakety v Polsku mohou nést obranné i útočné hlavice. Američtí představitelé neříkají nikdy pravdu - např. zdůvodnění války v Iráku...

Budou radary chránit USA proti iránským a arabským teroristům ?

Nebudou, protože, pokud by islamisté měli potřebné zbraně, okamžitě by zničili Izrael. Izrael a USA proto včas zlikvidují všechny potenciálně nebezpečné rakety nebo jaderné bomby islamistů již během jejich výroby.

Tak může brdský radar monitorovat jiné dění v islámských státech a KLDR ?

Nemůže, brání tomu zakřivení zeměkoule. Takový radar by musel být v Bulharsku nebo v Turecku. Rakety z KLDR by z několika závažných důvodů zlikvidovali už Rusové.

Proč jsou Rusové proti radarové základně ?

Američané provokují k dalšímu celosvětovému zbrojení. Nepřetržité zdokonalování a zdražování zbrojení totiž drží ekonomiku USA před jejím krachem. Podstatnou část průmyslové výroby USA totiž spotřebovávají státní zakázky, právě ministerstva obrany.

Je umístění radarové základny pro ČR nebezpečné ?

Je, velmi. Při konfliktu stávajících jaderných mocností by byl tento radar mezi prvními cíly. Z dúvodu přežití lidstva se v budoucnu předpokládají vzájemné útoky jen na vojenská zařízení, ale nikoliv na hustě osídlená místa. Napadením brdské základny nukleárními zbraněmi by byly výrazně zdecimováni obyvatelé české kotliny.

Je jaderný útok na brdskou základnu jistý ?

Jisté není nikdy nic. Ovšem je jisté, že už byly provedeny geologické vrty v místě základny, které potvrdily kvalitní a silné žulové podloží. Podzemní prostory v žule mohou odolávat jaderným útokům. Proto si američané vybrali Brdy. Libavá leží na břidlici.

Podléhali by američtí vojáci českým zákonům ?

Nejde o lidi. Pokud by byla základna americkým územím, nemohla by ČR - třeba ze zákona specielní stavební úřad - kontrolovat jaké objekty za jakým účelem se staví a jak a k čemu jsou provozovány. Ono by to bylo v praxi problematické i na českém území.

Američtí vojáci by byli v uniformách na českém území ?

Vždyť už mnoho let "válčí" v Doupovských horách. Když člověk přijde ke kraji tamního vojenského prostoru, černoch v maskáčích ho od něj žene jadrnou angličtinou.

Nebyla by základna pro dotčenou oblast ekonomickým přínosem ?

V místě uvažované základny je vlastní silný zdroj nekontaminované vody, předpokládá se vlastní prádelna, pekárna, kuchyně... a suroviny si dovážejí všude američané vlastní. Není vyloučeno, že na některé podřadné a pomocné práce by se mohli najímat náročně prověření obyvatelé z okolí. Turistický ruch by sem přines více peněz.

A američtí vojáci na vycházkách ?

Do hospod v okolí Doupovských hor nechodí. Tam jezdí jedině do ruských nevěstinců v Karlových Varech. Z Brd by asi jezdili na ... do Plzně.

Proč tak vehementně podporují někteří čeští politici americkou základnu v ČR ?

Když se někdo v padesátých letech minulého století čímkoliv protivil "poradcům" z nejmenovaných velmocí, prostě ho odstranili.

V dnešní době se převážně používají demokratické metody : Člověku, který pomáhá zahraničním přátelům (a USA jsou naši přátelé), se tito odměňují nejrůznější podporou jeho osoby, rodinných příslušníků, jeho strany nebo nadace atd. atd. Totéž by měl státní zástupce nebo policista, který by měl podezřelého politika vyšetřovat - to je pravý začarovaný kruh.

Mohou se obce z okolí bránit výstavbě základny ?

Výstavbu povoluje specielní vojenský stavební úřad a do staveb v tzv. vojenských újezdech nemohou mluvit žádné samosprávy a státní správy (obec, pověřená obec, kraj). Obce však mohou zabránit výstavbě příjezdových cest a inženýr. sítí k okraji újezdu.

Kdo by měl o výstavbě americké základny v ČR rozhodnout ?

Nikdo jiný než občané v referendu. Vždyť se nejedná o výběr nějakého vojenského materiálu, ale o výrazný zásah do suverenity státu. Švýcaři, Kanaďané, Australané a další státy dělají celonárodní referenda k nejrůznějším maličkostem.

Kdo se bojí referenda čili přímé demokracie ?

Asi nějací gauneři či gaunerky, přece slušný člověk nemá proč. Nebo se mýlím ?

 

Kovboj č. 1 - Slovák ?

Známe řadu Čechoslováků, kteří se ve světě proslavili. I ve světě filmovém. Jsou to například Kim Novaková, Paul Newman, ale i Tom Mix. My známe Toma Mixe z doby němého filmu v rolích kovboje v bílém úboru, s bílým stetsonem, knírkem a veselým úsměvem. Známe ho i z obálek rodokapsů, "Divokých západů", ale i ze sešitků, jež vycházely v edici TOM MIX.

Otec Toma Mixe přišel za velikou louží jako mladý chlapec a byl přítelem slavného Buffalo Billa. Tom se narodil 6. ledna 1880 v osadě Mix Run při městečku Cleartfield Country v Pensylvánii, kde žilo hodně vystěhovalců ze Slovenska a jeho původ potvrdili filmovému historikovi Ivanu Rumanovskému američtí Slováci, kteří se zúčastnili natáčení koprodukčního Jánošíka roku 1921 a se slavným hercem dvacátých let se osobně znali.

Tom Mix měl dobrodružnou povahu. Než se stal hercem, byl vojákem ve španělsko-americké válce na Filipinách, pak byl šerifem i šampiónem rodea, takže ve svých rolích nepotřeboval ani dublera. Po příchodu zvukového filmu si otevřel vlastní cirkus. Bohužel dne 12. října 1940 se zabil při automobilovém neštěstí.

Z. Vašíček

 

Co číst ? Tip do vaší knihovny

Jiří Zachariáš - Pedro : Stoletý hoch od Bobří řeky



Kniha vyšla v březnu ku 100. výročí narození Jaroslava Foglara s podtitulem "Dobrodružství života a metod J. Foglara - legendy dětské zájmové činnosti".

Pedro po Jestřábovi vedl "Pražskou dvojku", byl redaktorem časopisu Čin", který vycházel ještě před rokem 1989. Byl dlouholetým spolupracovníkem Jestřába a nyní vše zúročil a vzdal tak poctu Jestřábovi ku jeho nedožitým stým narozeninám.

Knihu vydalo nakladatelství Ostrov, P.O. Box 32, 16041 Praha 6.

Ďáblík

 

 
Vstupní stránka Zpráv z osad      Index