ZPRÁVY Z OSAD

Zdeněk Vašíček-Ďáblík                                       starší psáno v červenci 2006 novejší

Vzpomínky

Setkání přátel Jar. Foglara (SPJF)

V noci pojedu rychlíkem do Kolína a pak courákem do Havlíčkova Brodu a Ledče nad Sázavou do Vilémovic, kde na Sluneční zátoce u pomníku J. Foglara - Jestřába je setkání SPJF u příležitosti výročí jeho 99. narozenin.

Když jsem tam byl před 9-ti lety na odhalování toho pomníku, tak začaly potopy. Hic byl jako teď. No uvidíme, jestli se nám to počasí neposere, je to 10 hodin cesty vlakem - horor.

Těším se tam i proto, že tam budu mít spoustu přátel z celé republiky... Zalomíme si palce, podpíšeme se do cancáku, posedíme u ohně, přespime na místě, kde kdysi tábořili "Hoši od Bobří řeky", no a kdyby pršelo, tak se přesunu do Čihoště na T.O. Venturer Rowers - Lodeč nad Sázavou k Tony Bayovi... dělali jsme tam 4. čs. potlach.

Čihošť to je ten, kde se odehrál známý čihošťský zázrak. Napsali jsme o tom s B. Čelouským knížku o umučení pátera Tojfara. Jezdívám tam a na Stvořidla asi od roku 1955 téměř každoročně. Poznal jsem tam i malíře Panušku, spisovatele trampa-tuláka Zdeňka Matěje Kuděje - Sida, jezdíval jsem na "Haškovu Lipnici" roky, kus dál do Hvězdonic na T.O. Hurikán k Bobovi a také do Kácova na srub Jodlera - Ivana Vápenky.

Pobudu tam do pondělka, projedu se Posázavským Pacifikem, stavím se na osadách Utah, Ztracenka, Havran, Mantrap, Arizona, užiji si to jak za mlada. Jen tu celtu, spacák a na lehko, ať vidím ještě to, kde jsem se léta coural a potloukal... Vzpomínky mne dělají mladým a dávají zapomenout na to, co mne bolí, trápí a doslova sere. Co když je to už naposled ?

(Ďáblík, 5.7)

 

Zelení v parlamentu: po zelené do lesa

V prvních volbách v roce 1990 jsem volil "zelené". Bylo to příznačné - tramp a vydavatel "Trampa" nemohl jináč. Nakonec nebylo co volit. Byl to samý rudoch a transformované O.F. do "strany" ODS byla směs komunistů, členů STB a všech co obrátili kabát včetně Klause. Pamatuju si, že nám ČTK poslala v létě i Klausovu přihlášku do KSČ. Jenže když jsem coby novinář poznával zelené a kdo to je a kdo tam je, nedal jsem jim už prostor ani ve svém Trampu.

Tolstoj z Jasné Poljany hřímal: Zhotovuj si každý svou obuv! Prorok LSD Leary toužil zase po kravách, pasoucích se uprostřed New Yorku. No a Martin Bursík, bývalý pražský radní a člověk, jehož "restituce" a "dotace" jsou víc než pochybné, využil politického bordelu a vloudil se moderně, chytře a ekologicky do parlamentu. Navrhuje, abychom se vydali do Evropy na bicyklu.

Jak krásná představa! Vody hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, nad bučícími kravkami létají místo letadel a super-stihaček balóny a přepravují ekocestující z jejich ekozaměstnání přímo do ekodomova...

No myslím, že Julius Verne, Stanislav Lem či J. M. Troska ve svých dílech by něco takového nedokázali ani vymyslet: Někdo pracuje jako psychoterapeut skotu, jiný pěstuje ekoobiloviny a ekozeleninu, a ovzduší je bez plynů, krom těch, co lidstvo vypouští z útrob či z jointů, co mu Bursík dovolil. Lidstvo v pokojné harmonii čeká, až se slunce promění v supernovu a všechny nás uškvaří...

Kdy ? Co na tom, ...za miliony let. Ale lidstvo se musí něčím strašit a oblbovat, když už nevěří na peklo a nebojí se komunistů. Je tu například globální oteplování, ozonová díra a tání ledovců.

Že ale nikomu nevadí ty tisíce letadel, brázdící oblohu, spalující milióny tun paliva, jež škodí ovzduší, či miliony aut, jež zamořují zemi jedovatými splodinami, a přesto se jezdí, létá, do řek teče humus, máme potopy a vzápětí sucha, drancují se lesy, nerostné suroviny a obchoduje s odpadky...

Jó takové představy "volební prvničky" stačily nalákat humánně naladěného studenta či sentimentální babičku, která už zapomněla, jak se od obecní pumpy tahala s vědry vody několikrát za den, nebo ty, co už nechtěli dát na kecy parlamentních stran.

Maminky postraší se jedy (zakáže se obchod s látkami, které jsou jedovaté, hřímala Bursíkova suita před volbami v evropském parlamentu). Luskne se prsty a jsme bez léku. Není z čeho a jak vyrábět.

Koho dalšího chceme oslovit? - Jó, podnikatele ve sféře ekotechnologie. Nejdřív musíme zakázat ty jaderné a pak uhelné elektrárny, dáme vysoké ceny uhlí, dřeva ty zatížíme vysokou daní, daň z komínů, oken (ty ale už byly - i s daní za vousy v carském Rusku) a potom...

Jo potom vypíšeme velké zakázky na zpracování ekozdrojů, ty dostanou moc fajnoví kámoši a naši příbuzní. Že je jaderná energie nejčistší a ta z tak zv. obnovitelných zdrojů je nejen šíleně drahá, ale navíc nevystačí? To jsou jen podružné detaily, je-li v sázce poslanecký mandát.

Dobeš si zpívá "do trenek...", Bursík "do sněmovny..." Tomu všemu by se dalo pousmát, občan není "mačo", aby si nespočítal, o kolik by byly dražší potraviny z ekofarem oproti slevám v marketech.

Zelení populisté ale drnkají i na velmi nebezpečnou strunu. Říká se jí Občanská společnost a Vašek Havel - Chrobák, nebo taky Zrzavý Hary byl jejím prorokem. V Občanské společnosti neplatí tak úplně zákony a není už vůbec jasné, kdo za co odpovídá!

Vzpomeňme si na O.F.! Náhle se vynořilo, sponzorované čert ví kým, duplo si, padla vláda a pak z toho byla ODS. Skupina herců, rokerů a divadelníků svolá na náměstí "Velký Potlach", šup, a už jde vláda od válu... Nebylo to jen u nás, ale i na Balkánu či v bývalých republikách SSSR i jinde.

Objeví se jediný masový vrah a vyděšení lidé prosadí referendem absolutně tvrdé zákony, kterými si na sebe ušijí policejní stát. Pan Bush o tom ví své...

Tváří v tvář téměř orientální nečinnosti úřadů jeden zatouží po vůdci a druhý po přímé demokracii. Ani jeden si však neuvědomí, nakolik je laxní byrokrat nutnou složkou společnosti. Žít v demokracii znamená stále sedět na sudu trhaviny a smělé plány je třeba spíš krotit.

On komunismus vypadal na papíru taky dobře. Marx ale postrádal psychologický rozměr. Podobně by na opomenutém lidském faktoru zkrachovala i občanská ekospolečnost.

V praxi to vypadá asi jako s "Harvardskými fondy": kapitálově silná společnost chce prosadit libovolný projekt (i neekologický), najme si za dlouhý peníz několik vědců s dlouhými tituly, takže si jim nikdo nedovolí oponovat, založí Občanské sdružení, reklamní kampaní obloudí lidi, vyvolá referendum a prosadí záměr, který by za stávajících podmínek nemohl být v žádném případě uskutečněn.

Bum. A je to horší, než to bylo.

Pětiprocentní žolík české politiky rozdaný především těmi voliči, kteří sice nevědí, co chtějí, ale chtějí to jinak. Letos se ve volbách zazelenal, ale není třeba malovat čerta na zeď. Myslím si, že zelení jsou Černým petrem.

S nimi má ODS 100 hlasů, ČSSD s KSČM druhých 100 hlasů, máme patovou situaci, nefunkční sněmovnu, nemáme vládu a noví i staří poslanci nedělají nic, ale berou 65-130000 Kč včetně preberend a čekají, až se jim uvolní korýtko...

Pak už nepůjde o "vody hučí po lučinách", ale o "malou domů" a plné korýtko. Vím, že ale Zelené volit nikdy už nebudu.

Z. Vašíček, 22.7.2006

 

Co koupit ? Nenechte si ujít

Hrací karty pro sběratele

Honza Hora - Mauglí je známý ilustrátor, žijící v Chomutově. Od roku 1990 ilustroval řadu dobrodružných knih i řadu časopisů jako Bobří stopa, Tramp, Nezbeda, Western Word, Nika, Ikarie, Wampum Neskenonu atd...

A jeho obrázky se nachází také na pohlednicích, omalovánkách a dokonce i na hracích kartách, vydávaných tiskárnou Akord - Chomutov s.r.o.

V roce 2000 vyšly jednohlavé karty válečné Druhá světová válka, o rok později pak Hrací karty westernové, loni Rybářské karty a nyní dokončuje Psí karty.

V době totality vyšly dvoje válečné karty : jedny z dílny Gustava Kruma a druhé od ak. mal. Karla Tomana.

V r. 1971 Westernové karty tiskla i redakce Tramp. Byly z tandemu Gryzli z Utahu - ak. mal. Pete Barč, ale kvůli zásahu STB a zrušení Trampa v březnu 1971 nespatřily tyto karty světlo světa.

 

 
Vstupní stránka Zpráv z osad      Index