back 01/2008 next

 

Nový film o Holocaustu

z filmu

16.01.2008 : Dnešního dne byl uveden do kin film Věry Belmontové "Přežít s vlky" podle autobiografické knihy "Misha: A Memoire of the Holocaust Years". Všechny televize citují velkou kulturní událost, ani jedny noviny nepřináší pochyby o pravdivosti filmu. Posuďme jeho námět :

Je rok 1941, v Evropě zuří válka. Osmiletá holčička, vyzbrojená nožem, busolou a jablky, opouští tajně rodnou Belgii a jde pěšky přes státy pod nacistickou botou (Francie, Itálie, Jugoslávie, Polsko, Německo) až na Ukrajinu a zpět. Za 4 roky ujde 3335km, z toho třetinu pod ochranou vlků.

Jmenuje se Misha Defonseca. Je židovka a hledá své rodiče, které nacisti deportovali. Ví pouze jedno : Jsou někde na východě. Aby přežila, ukradne oblek a potravu. Aby přežila, vyhne se lidem, kteří jsou horší, než dobytek. Aby přežila, stane se členem smečky vlků.

Jsem o něco starší, než paní Defonseca ; kdybych ji neslyšel tvrdit, že všechno je pravda a sama to prožila, prochodila téměř celou Evropu a živili ji vlci, zatleskal bych krásné pohádce stylu Knihy džunglí nebo Tarzan... Dnes jsou vlci zákonem chráněni, jenže za druhé světové války se vyskytovali snad jen ve východní Evropě.

Viděl jsem tenkrát cikánečku žebrat jídlo, ale Misha Defonseca radši jedla červy (pro potřeby filmu byly to bonbony s čokoládou). Připusťme tedy, že našla vždy obživu a proklouzla kontrolami, přežila nadlidské útrapy... Mně za války nastydly ledviny a celý život musím být opatrný. Na ní ale válečné strádání není znát, asi je z rasy nadlidí, kteří mráz, hlad, bomby a koncentrák hravě přežijou.

Čemu ale těžko uvěřím, je pohádka o vlcích. Když vlci jdou na lov, svěří holčičce baby-sitting vlčat, včetně jednoho zraněného, což ukazuje důvěru, jakou v ní smečka má. Když některý vlk o ni projeví zájem, chytrá Misha lehne na záda a řve jazykem vlčích nemluvňat, dokud ten chlípník-pedofil neodejde s ostudou. Zato když dívenka zvedne nožku a zkropí strom, vynadá jí dominantní vlčice a poručí při čurání se krčit, jako každá samice.

Serge Arols v knize "Záhada dětí-vlků" studoval skutečné případy, kdy dítě žilo mezi vlky. Naučí se možná výt jako oni, ale dětskými zuby zajíce nezabije, kůži neroztrhne, kosti nerozdrtí, vodu jazykem nenabere. Přežije jen krátký čas díky kojící vlčici. V historii to byl vždy případ vlčice ve stavu pseudogestačním (neumím to přeložit - falešné těhotenství ?).

Chlapec objevený r. 1872 při vykuřování vlčí díry, jakož i chlapec, který by mohl být Mowgli (1954 v Indii), byl ve skutečnosti v bídném stavu, podvyživený, nemocný, plný šrámů.

Naopak dvě indické dívky (Amala a Kamala, 1920) mezi vlky nikdy nežily. Kamala byla duševně chorá dívka (Rettův syndrom), kterou podvodník Singh tloukl holí, aby chodila po čtyřech a na návštěvníky volal : "Pozor na ni, je divoká, vychovali ji vlci!" Chlapec, objevený "mezi vlky" v prosinci 2007 na Sibiři, byl tulák, rovněž duševně zaostalý, a už z formy nohy se dá soudit, že ho vlci nevychovali, protože vždycky nosil obuv.

Film o dětství paní Defonsecy rychle našel financování. Zřejmě učit na školách o utrpení židů či vozit žáky na návštěvu Osvětimi už nestačí, nutno také malým dětem namísto pohádek vtloukat do hlavy holokaust. Režisérka, kdysi členka francouzské komunistické mládeže, natočila už několik (málo úspěšných) filmů: Maovi vězni, Rudý polibek, Proč Izrael?, Milena, Markýza.

Více o knize paní Defonsecy jsem vám psal před dvěma lety na své stránce vzpomínek na okupaci. okupace



Dodatek z 28.2.2008 : Roku 1943 v Polsku mezi vlky? Nikoliv, chodila do školy v Bruselu :

Misha 4 roky, vypis z matriky a skolni zapis

Konečné odhalení

28.2.2008 : Znalec vlků Serge Arols před 10 lety upozornil veřejnost, že kniha židovské holčičky, která žila mezi vlky, je nepochybně lživá. Za to byl urážen, obžalován z antisemitismu a fašizmu, a hle, nakonec autorka je zrazena svou vydavatelkou.

Po dlouhém finančním a soudním sporu vydavatelka dala na internet výkaz z registru dívčí školy, kterou autorka za války navštěvovala, jakož i křestní list, podle kterého by jí byly 4 roky v době, kdy se údajně vydala hledat deportované rodiče.

Před takovými důkazy autorka konečně přestala lhát a čtenářům se omlouvá. Jsem zvědav, co řekne francouzský učitel, až při vyučování Shoah se ho žák zeptá, jestli to židovské dítě, jehož jméno a příjmení se povinně naučil, je taky pohádka. Sarkozy totiž chce, aby každé dítě se učilo životopis deportovaných dětí.

 

Afganistán zavalil Irán narkotikami

Iránské úřady oznámily, že každým rokem přichází 2500 tun narkotik z Afganistánu. Je to přibližně čtvrtina všech narkotik v Islámské republice.

Mohamed Réza Džahani, náměstek vedoucího iránské agentury proti obchodu s narkotikami, prohlásil (24.12.2007, France Press): "Afganistán vyrábí 8200 tun narkotik, z toho 2500 tun jde k nám. Naše policie jich zachytne přibližně 500 tun, 700 tun spotřebují místní narkomani a 1300 tun kontrabanda vyváží dál."

Narkotika jdou z Afganistánu přes Irán do Turecka a do Evropy. Irán zaregistroval 2 miliony narkomanů, z nichž 250 tisíc bere injekce heroinu. Gram heroinu v Iránu stojí 3,5 dolaru. Podle tvrzení opozice, narkomanů je už 11 milionů, z toho 60% ve věku 14-16 let.

V iránských vězeních polovina zavřených je právě kvůli přestupkům spojených s narkotikami. Od roku 1979 v provincii Sistan-Beludžistan (hraničící s Afganistánem) bylo zabito 3300 lidí, kteří pracují po iránskou policii v boji proti narkotikům.

Také v Iráku se začíná rozbíhat produkce heroinu, obzvlášt v blízkosti iránských hranic, kudy vede kanál do zálivu. Válkou zbídačelý venkov nemůže konkurovat dovozu laciných potravin západními firmami.