back1/09/2006 next

 

Hlas generála Filatova

"Evropané vytvořili mýtus o masovém vraždění židů o postavili tento mýtus výše Boha, výše náboženství, výše proroků. Je to vymyšlený problém", říká iránský prezident. Ahmadinedžad znovu navrhnul přenést Izrael do Evropy, USA nebo Kanady.

Za prvé, evropané nevytvořili mýtus o holokaustu a nikdo v Evropě nevěří v takový holokaust, jaký je nám představován. Ačkoliv jsou i zaprodanci nebo ti, co přihrávali a dosud přihrávají židům, aby popíchli Němce, ale to už je z oblasti mediciny nebo polské paranoje zvané "Katyň". Holokaust vytvořili vlastní péčí v mozku kšeftem zaníceným sami židé a pouze oni.

Za druhé, zamítat holocaust, když na příklad v Rakousku vám za to vrazí až 10 let, to je ... psát proti větru. Okamžitě po Říjnovém převratu Trocký, Urický a jim podobní vydali zákon "o antisemitismu", na základě kterého ten samý trest dávali Rusům za pouhé vyslovení slova "žid" ve frontě na chleba. Deset let, a bez práva jak na amnestii, tak na rehabilitaci.

Holokaust se objevil nikoliv po roce 1945, nikoliv po osvobození Osvětimi našimi vojsky. Zrodil se dávno před začátkem Druhé světové války. Už tenkrát "Světová Židovská Říše" připravovala Norimberský proces. Byly sestaveny různé plány a scénáře, vypracovány instrukce, dělala se cvičení, rozdávaly se role mezi židy Východu a Západu. Ohledně teritoria SSSR, první příkaz byl - žid měl se naučit německy, druhý - dostat se na frontu coby tlumočník, třetí - při vyšetřování zajatců orientovat výslech na "holokaust".

Já jsem pracoval ve všech vojenských archivech Moskvy. Obzvláště mnoho v Podolském. Tam se přechovávají dokumenty nejen o koncentrácích, ale i o zajatcích, včetně protokolů o výslechu dozorců německých koncentráků.

Vyšetřující i tlumočníci těch Němců byli bez výjimky Rževští, teď jsou z nich Kahanové, ale tehdy to byly samé ruské Jeleny Rževské s rusým copem na zádech. SIndriON tehdy vydal následující orientaci: veškeré protokoly Němců každopádně musí potvrzovat holokaust.

Začínáte číst takový protokol: Německý dozorce koncentráku třeba říká, že v lágru byli lidi všech národností. Přichází otázka:

- A židé ?

- Ne, židé ne, poctivě přiznává Němec.

- Ne, dobře si to rozmyslete. Vzpomeňte si! Vždyť byli židé ve vašem lágru?

Pauza, a tak párkrát dokola. Nakonec, i ten nejtupější Němec pochopí, co vyšetřující s tlumočníkem od něho chce slyšet: ano, v lágru byli židé, mnoho židů, židů byla většina, jinak ho postaví ke zdi. A mluví, ve strachu před popravou, nebo aby zmírnil svůj trest.

Následuje otázka :

- Viděl jste, jak židy trávili plynem a odváželi do kremace ?

Nešťastný Němec zpanikaří.

- To jsem osobně neviděl, v našem lágru se to nedělalo.

A zas to začne :

- Nikoliv. Jen si dobře vzpomeňte: trávili židy plynem a pálili v pecích?

Výsledek je stejný, bývalý dozorce chápe, co od něho chtějí, a opakuje slovo za slovem vše, co mu diktuje žid vyšetřovatel a žid tlumočník.

A takových jalových protokolů by se jeden nedopočítal, váží to tuny. Navštivte archivy. Potom ty tuny se pokusili hodit na Norimberský proces.


Víte, co je to "vnitřní pas"? Nevíte. V předvečer referenda 21. máje 2006 o odtržení Černé Hory od Srbska, v sousední "nepřátelské" zemi (zde šlo o Albánii) se vydávalo místním obyvatelům tolik černohorských pasů, kolik bylo třeba hlasů k odtržení.

Říkalo se jim "vnitřní pas", mohlo by se říct jednorázový, jako je prezervatif nebo dámská vložka. Vnitřně opasované občany ráno posadili do autobusů a vozili do sousední země přímo do hlasovacích středisek. Kdo to platil, můžete dvakrát hádat.

Kolik jich bylo? Podle mých informací, jen po jedné silnici projelo 14.450 vnitřních pasů a Albáncům rozdalo se jich přes 40 tisíc. Albánci a muslimové hlasují pro odtržení. K uznání nezávislosti bylo nutno přesáhnout 55%, výsledek byl 55,4% hlasů. Z celkového počtu 399.535 hlasů rozhodlo tedy jen 1598 hlasů.

Hned po vyhlášení nezávislosti koncem června, Černohorská mafia pustila do domu kozla rabínů : Rotschild prostřednictvím svého finančního oficíra Deripasky koupil KAP, Kombinát Aluminium Podgorica. Koupil také doly bauxitu, doly uhlí, thermoelektrickou centrálu v Pljevlji a jiné. Co to znamená?

Můžete si představit Magnitogorsk bez Magnitogorského metalurgického kombinátu? Nemůžete, protože Magnitogorsk není město, ale noclehárna pracujících kombinátu, kdysi honosícího se jménem Lenina, takové baráky pro dělníky. Já jsem se tam narodil. Nejinak je tomu i s hliníkovým kombinátem: barák pro dělníky. Největší továrna v zemi, jejíž roční spotřeba elektřiny je 1,4 miliardy kWh! Nyní to vše patří rabínu Rotschildu, včetně gojů okolo.

Koupi kombinátu formálně podepsal hloupý žid, žijící dosud v Rusku. Na stole byl ruský praporek, za ním seděl žid Oleg Deripaska, jehož druhá státní příslušnost je ruská. Pro Černohorce ruský prapor má něco magického, je to propustka, otvírají vám dveře. Oni upřímně si myslí, že kombinát koupili Rusové, nikoliv Židé.

A další dva dny později, 31. června poctil zemi svou návštěvou sám filantrop Nat Rotschild. Proč? Říká se, že jsou tam nejlepší pláže světa. Přijel se opalovat? Ale kdež! Přijel a koupil další kus Montenegra - Ade Bojane, Valdanosa a Velike plaže. Dvakrát tedy pokořil zemi svými falš-dolarami, které tiskne na svém privátním stroji v "Průmyslové zóně Světové Židovské Říše" s oficiálním názvem "USA".

Ohromná část černohorského pobřeží na Adriatiku je tedy jeho. Nazval jej "Světovým Centrem turistiky a oddychu" Rotschilda, podle vzoru Parku Rotschilda v Izraeli, kam vlečou turisty v povinné návštěvě. Slyšel jsem, že prý udělá i dálnici z Albánie přímo do svého "Centra".

(Naši vojáci jsou primitivové. Nejtajnější objekty ministerstva obrany SSSR jste lehce našli: na vratech byla vždy hvězda. Stejně tak u rabínů. Hledáte židovský bojový štáb, povinně nese název "Centrum". V Moskvě je takových židovských centrál jak popelnic: Centrum židovské kultury, centrum výuky hebrejského jazyka, duchovní centrum židovské civilizace, atd...)

Valdanos, to nejsou pláže s prostitutkami (kde jsou rabíni, tam jak mouchy u mršiny, bývají prostitutky). Za doby Jugoslávie, jediné, co chodilo po písku Valdanosu, byli rackové. Byl jsem tam měsíc před tím, než se tam vysadil Rotschild.

Valdanos nachází se mezi městy Bar a Cetinje, ale silnice, spojující tato města, vede polokruhem daleko do hor, neboť pokud existovala Jugoslávie, byla zde přísně tajná zóna. Největší báze ponorek jaká dosud existuje v celém Středozemí. Vybudována v skalách, ponorky mohou tam veplout bez vynoření. "Hle jak pěkné auto někde u města táta levně koupil!"

Ani Pentagon, ani Nato s nákupem pláže-bázy nemají nic společného. Nemají nic ani s "tajnými věznicemi", to jsou vězení "Světové Židovské Říše". Lze to nazvat paralelními strukturami, jakými bývají i nevládní organizace. Například na rusko-gruzínské hranici soustavně létají aparáty "nikoho". Teď mají v Evropě i podzemní bázu pro ponorky.

- - -

V době čínsko-vietnamské války mne poslali jako zvláštního korespondenta "Rudé hvězdy" do Vietnamu. Podle pravidel hry "Čína je agresor, Vietnam oběť agrese", sháněl jsem každodenně reportáže z tří vietnamských front.

Vietnam je policejní stát, každému cizinci přiděloval dva Vietnamce. Jenže já jsem byl z ministerstva obrany SSSR, hostem ministerstva obrany Vietnamu a oni potřebovali, aby obzvlášť "Rudá hvězda" měla osobního korespondenta, který píše podobně jako z bitvy o Stalingrad.

Vietnamci mi nabídli dva své novináře, kteří každé ráno mi přinesou zprávy až do pokoje hotelu. Všichni cizinci zůstávali v Hanoji a Vietnamci je krmili svými meta-informacemi přímo z fronty. Láhev koňaku tenkrát v restauraci byla za 6 rublů, prakticky zadarmo. Ráno ochmelené hlavě přinesli zprávy "z pole", stačilo je přepsat svým stylem.

Řekl jsem jim "nemohu-li napsat, že jsem tam byl, že jsem to sám viděl, nepošlu do Moskvy ani řádku". Tím tahem jsem se dostal až na frontu. TASS mi dal kanál na spojení s Moskvou, s "Rudou hvězdou". A tak dobře jsem jsem se zabral do hry, že mi Vietnamci zkusili nabízet i dívky...

Vrátil jsem se do Moskvy, okamžitě mne vyzvali do Ústředního výboru strany. Shromáždily se dvě desítky funkcionářů. A já na konkrétních faktech a příkladech dokazoval, že žádná válka mezi Čínou a Vietnamem neexistuje, že jsou navzájem domluveni. Zakázali přístup do zóny, což nebylo nijak složité. Kolem dokola jsou jen hory a džungle, oni střílí ne proti sobě, ale stranou, ztráty na životech jsou symbolické.

Jak Čína, tak i Vietnam potřebovali modernizovat svoji výrobu. Neměli čím, měli však Denga [Teng Siao-pching]. Ten řekl: "my máme um, oni techniku. Jejich technika musí být naše." A vymyslel následující modernizaci: podobně jako dnes kavkazský Izrael [Gruzie], až do krajnosti zostřil své vztahy s nepřítelem Ameriky [SSSR] a nechal se slyšet, že válka Číny s SSSR bude nevyhnutelná.

Naši tomu uvěřili a ve spěchu začali převážet svá vojska na sovětsko-čínskou hranici. Tvořili jiná seskupení, nový vojenský okruh s novými příkazy...

Amerikáni ten přesun viděli a přiběhli s nadějí, že rukama Číny zničí SSSR. "Vaše cena bude naše. Vše vám dáme, jen začněte válku s SSSR."

Stalo se, že socialistická, komunistická Čína válku začala, ne však s SSSR, ale s socialistickým, komunistickým Vietnamem. Pro Američany to taky nebylo špatné, Vietnam patřil mezi zlé nepřítele a dlužili mu revanš za svoji porážku.

Byla to první socialistická válka. Dodávky zbraní z USA tekly mohutně, jako teče Amazonka. Ale k vítězství nad bosonohými Mao-Zao nedošlo.

Vietnamci bez ustání v kabinetě Kosygina vysloveně tloukli pěstí na stůl: "nemáme čas se zabývat naší ekonomikou, která potřebuje obnovit, my bojujem, hájíme socialismus se zbraní v ruce na samé hranici pokrokového světa...", řvali na něj téměř doslovně.

Deng vymyslel na Amerikány takovou boudu: "Koukejte se, zbraněmi, které nám vozíte přes oceán, nemůžem porazit ani trpasličí Vietnam. Jak chcete, abychom bojovali s takovým gigantem jako je SSSR? A co je horší, jakmile začne válka, nejpozději do 3 měsíců SSSR přeřízne všechny cesty zbraní k nám."

Deng hodně kouřil, před ním stálo plivátko, do něhož bez ustání plival. A on připravil Amerikánům druhou boudu: Řekl jim, že od války s SSSR neustupuje, ale za podmínky, že zbraně budou vyráběny v Číně - "tehdy naše vítězství bude zaručeno."

Američané, s čínskou mrkvičkou před nosem, podnikli modernizaci čínského válečného průmyslu bezplatně, jako zálohu přijali pád SSSR. Taková je magie nenávisti a hra pokračuje téměř dodnes. Pentagon s tím má málo společného: nedávno překazil Izraeli dodávku elektronické techniky Číně.

Já jsem tehdy v Ústředním výboru strany prohlásil, že zastavit tak zvanou čínsko-vietnamskou válku je možné za týden. Stačí okamžitě zakázat veškeré dodávky Vietnamu. Od Vladivostoku do Hajfonu šel proud transportérů s mašinami, s celou výrobní technikou.

Řekl jsem, že k žádnému zničení Vietnamu dosud nedošlo. Vietnamci rozmontovali své továrny, schovali mašiny v džungli a budovy sami poškodili, za použití tyčinek dynamitu po 200 gramech. Dochází tak k bezplatné modernizaci Vietnamu na účet SSSR...

Nevím, jaké řešení přijali "mudrci" z Výboru, ale "válka" rychle slábla a skončila nula nula. Přesto Vietnamci dokázali urvat z SSSR pro svůj průmysl hodně. Pravda, nešlo o válečný, ale hlavně o lehký průmysl.

Napsal jsem o tom celý román, podrobně jsem líčil čínského Rotschilda - Teng Siao-pchinga. Román přijalo vydavatelství "Sovětský spisovatel", ale upozornilo mne, že k vydání čekají schválení z Ústředního Výboru. Odtud mi pak pozvonil Zdanověč, že to prý vyjít nemůže, "protože čekáme oteplení vztahů s Čínou". Zkrátka, hoďte pero do žumpy a dobrý vítr do plachet.

Číňani chtěli obehrát rabíny : prachy od nich vezmem - a tím to skončí. To se jim nepovede. Stalin myslel to samé, když bral od nich peníze na modernizaci. Jako zálohu jim nechal Krym. Nepovedlo se. Tak na něho tlačili, až začal deportovat z Krymu. Nejprve všechny muslimy, aby mohl prohlásit Krym židovskou republikou.

Stalina zachránil Churchill. Vyhlásil "studenou válku", spadla "železná opona" a rabíni se ocitli na druhé straně opony. Létali tedy do Pekingu, chtěli aby uznal židovskou víru státním náboženstvím Číny. To by ještě scházelo.

Rabíni se domluvili s ajatoly : Vám bude patřit Světový šiitský chalifát, nám Světová židovská říše, plus dostup k ropě chalifátu, plus srbská Vojvodina jako budoucí duchovní centrum židovské civilizace.

Ajatolové neobehráli rabíny. Za uznání chalifátu svoji ropu slíbí. Veškerou rabínskou ropu budou nyní chránit šiíté - to je záloha. Ajatolský Azerbajdžan už se zavázal dodávat kavkazskému Izraeli (Gruzii) tolik nafty a plynu, kolik bude chtít.

Rabíni: budem bojovat do posledního teroristy. Ajatolové: budem bojovat do posledního žida. Úkolem obou je zastrašit svět, aby souhlasil s čímkoliv.

Na území Chalifátu dochází k vyhlazování sunitů. Právě teď v Iráku rabíni zatkli lídra sunitů, jak říkají, hlavu sťali. Ve své Říši rabíni dělají to samé pomocí Haagského tribunálu a generální prokuratory ruské federace - zbavují se gojských lídrů.

Každý ve svém domě dělá pořádek stejnou metlou.

Rabíni si připravují náhradní letiště: Srbsko, Vojvodina, Subotica. Ale přistát budou moci teprve, až letadlo bude v plamenech.

Přestřelka rabínů a ajatolů v Libanonu nepovede k nouzovému přistání letadla s Davidovou hvězdou na letišti Vojvodina. Klient dosud nedozrál. Avšak cesta k Šalamounovu chrámu zde začíná.

generál Viktor Filatov, 16.7.2006, www.klich.ru



Autor knihy "Vlasovština", ruský generál ve výslužbě Filatov, píše už tři roky svůj blog, který uvádí slovy:

Každá říše skončila stejným způsobem - zničena mečem. Zrození i pád impérií probíhalo na očích všech - hory knih je popisují. My budeme zde hovořit o Židovské říši, nad kterou slunce nezapadá...

Zdálo se mi užitečné na ukázku přeložit úryvky z jeho četných článků. V záplavě slov totiž se najdou originální informace a předpovědi. Na styl autora si člověk zvykne: pořekadla, přirovnání k jiným událostem, přehnaná interpretace, antisionismus...

Ale rozeberme to. Kromě vzpomínek z Vietnamu, jediná "odhalující" informace v něm je, že Irán je smluven s Izraelem. Tomu kromě autora NIKDO nevěří. Přesto, výsledek je téměř stejný, jakoby to bylo pravda.

Co se týká koupě Montenegra, stejné informace jsou v běžném tisku, stačí je hledat.

Že samostatnost Montenegra byla uznána tak hladce a samostatnost Transdněstrie neuznána vás neudivuje?

O tajné podzemní bázi ponorek nic nevím. O bázách Francie a Anglie také se nic nedočtu, přesto jistě existují.

Gruzínský Sakašvili (dosazený Sorosem) neustále dělá vojenské provokace na hranici Abcházie a Osetínska, které chrání ruští "mírotvorci". Někdy to i zapírá - matně si vzpomínám, že letadla dráždící Rusy prý nebyla gruzínská...

Konec článku se mi zdá čirou fantasií, je však zakázáno hledět do daleké budoucnosti? Že by židé nemohli v extrémním případě přestěhovat Izrael do Vojvodiny?

LP

Dodatek 13.11.2006: Pár týdnů po uveřejnění tohoto článku, Deripaska prodal černohorský kombinát švýcarsko-izraelské společnosti - autor tedy byl dobře informován. Jižní Osetínsko včera odhlasovalo nezávislost, žádný stát ji neuzná, stejně jako není uznána Palestina. Gruzie je kavkazský Izrael?