back  03/2006  next

 

KRÁLÍK NA MAJDANĚ

Moje sympatie k utlačovaným Baltům se vypařily okamžikem, kdy bylo definitivně rozhodnuto o jejich přijetí do Evropy. Do té doby o nich člověk neslyšel, tvářili se skromně, přívětivě ke všem národům, jak to vyžaduje členství Unie.

Pak tam zavedli pro minority zkoušky z místního jazyka, legitimace s nápisem Alien (cizák), diskriminaci, provokace vůči Rusku atd... Jsou zvyklí milovat velkého bratra, ten je dnes za oceánem a poradil jim dělat hlásnou troubu "Nové Evropě".

Premiér Ukrajiny Jenže v Nové Evropě někteří už nejsou oddaní lízači bot Havlova stylu, co dělat ? Zkusíme "Drank nach Osten", řekli si Fašingtonáři, a udělali oranžovou revoluci v Kyjevě, slibujíc vstup Ukrajiny do Unie. Za vydatné pomoci nacionalistických Poláků a neofašistických Baltů. Z banderovců, které osobně pamatuju jako skutečné zločince, udělali Juščenkovci národní hrdiny.

Amerika, která na svém území vnutila všem občanům jeden společný jazyk a francouzsky mluvící Američany deportovala do kanadské Akádie, dělá vše možné, aby v neanglickém světě pomohla k životu lokálním dialektům, které vydává za jazyk. Proč ? Čím víc jazyků, tím hůře se svět domluví, to jí vyhovuje. Budou pak muset všichni učit se anglicky.

Vzpomínám na vysílání Hlasu Ameriky za totality. Byla to jediná stanice, která jeden čas měla oddělené programy v češtině, slovenštině a pět minut zpráv v rusínštině. Po lingvistické stránce má rusínština ještě menší opodstatnění, coby samostatný jazyk, než slovenština nebo ukrajinština. Divím se, že nevynalezli i moravštinu a slezštinu, rozpadli bychom se na několik států a měli dnes víc byrokratů v Bruselu.

V Kyjevě a Haliči jsou hrdí na rodný jazyk, dokazující, že jsou docela jiným národem, než prokletí Moskali. A honem honem se to musí vtlouct do hlav školáků. I ve školách na Krymu, který Ukrajinec Chruščov připsal Ukrajině, ač tam nikdy žádní Ukrajinci nežili, a který při rozvodu s Ruskem ožralý Jelcin zapomněl si vzít zpět !!

Tam dochází k neuvěřitelným situacím. Za války vypovězeným Tatarům (kolaborantům) Rusové dovolili se vrátit, s těmi nejsou příliš velké problémy, zato jsou s ukrajinskými funkcionáři ! Ruské námořnictvo obsluhující majáky, nevpustili do služby, čímž maják zůstal neosvětlen a mohlo dojít k ztroskotání lodí. Prý musí žádat o vizum. Podobné provokace jsou běžné.

Reklamy, i v stoprocentně ruské oblasti, jsou pouze ukrajinské. To by nevadilo, nápis "Kuríňa móže vyklikati zachvjurjuvannia na rak" kuřáka neodradí, přestože kouření opravdu může způsobit rakovinu. Stejně jako ukrajinské jméno "Krapiva sobačja" (kopřiva psí) Rusa jen rozveselí, než to vyzunkne.

Horší je, že lidi, kteří zde žijí dvě a půl století, nikdy se nenadáli, že budou nechtěně měnit národnost a ... věřte nebo ne, i jméno. Na to ani baltští šovinisti nepřišli, že by nikoliv rodiče, nýbrž stát rozhodoval, jak se kdo bude jmenovat.

A tak ruské Anušky se na ukrajinské legitimaci dočetly, že se vlastně jmenují Hann, z Nikolajů se stávají Mykolové, z Alexandrů Oleksandrové a z Lenky je Olena. Mít příjmení Podzemnice, byla by to Podzemnice Olejná, neboli burský oříšek.

Ale smích stranou, vzhledem k utlačování Rusů, k množícím se islámcům, ke snahám Ameriky dostat se na Sevastopol a k hlouposti ukrajinského režimu, z Krymu jednou může být nové Kosovo.

Skoro všechny vlády v Evropě tancovaly už podle globalizační píšťaly. Bělehrad odmítal, tak ho rozmlátili bombama. Demokratická Ukrajina dovolila Americe školit a platit revolucionáře, proto se tam povedl prozápadní puč. Bělorusko to nechce dovolit, kvůli čemuž západní noviny šílí, jak krutá je tam diktatura.

Brzo už zbude v Evropě jen to Rusko, které stejně jako po Vídeňském kongresu v roce 1815 se brání nadvládě židovského kapitálu. A v evropském tisku začínám číst jaksi mezi řádky následující úvahu :

"Budeme snad muset znovu udělat Říjnovou revoluci. Jenže je tu menší problém, na Rusy musíme sametově. Kdyby se to nepovedlo, bez Ruska dnes nenaplníme nádrž auta, ani vodu si na plynu neohřejem."

Slyšel jsem dobrý ukrajinský vtip : Chlap se vrací z trhu a vítězoslavně oznamuje "Koukej ženo, bude oběd, koupil jsem na majdaně králíka."   Ale žena ho hubuje. "Ty chytráku, a to tě nenapadlo, na čem ho mám péct ? Elektrika jde málokdy, už měsíc nemáme plyn."
- - - Chlap se dopálí a ze vsteku mrští králíka oknem ven. Králík peláší pryč a radostně skanduje: "Juščenko Tak! Juščenko Tak!"


*)Ta smějící se dívčina na obrázku je Julia Timošenko, za ní mapa plynovodů vedoucích na západ

Jerzy Urban : Vodka i Katyń

15. 3. 2006 - autor je šéfredaktor polského časopisu Nie, přeložil LP

Nehledě na to, že Polsko prohraje volby v Bělorusku, bude to naše vítězství morální. V tom jsme nepřekonatelní.

Před udělováním filmových "Oskarů", do Kalifornie přijeli představitelé polské kinematografie. Měli za úkol vytvořit příznivý klimat pro případnou nominaci filmu "Komorník". S sebou přivezli bedýnku vodky. Když s dvěma láhvemi objevili se před domem Jacka Nicholsona, vyšel jim vstříc butler, čili starší lokaj filmové hvězdy, láhve přijal, ale napsal jim šek. Takže kampaň na propagaci polské kultury se zdařila. "Komorník" sice nebyl nominován, ale Polsko obdrželo peníze za dvě flašky a to ještě se zpropitným.

Nová polská vláda dostihla morálních úspěchů ve své historické politice. Zdařilo se jí vyměnit si líbezná slova s frau Kancler státu německého bezprostředně a s prezidentem Putinem dálkově. Na tom naše diplomacie prozatím uvízla, avšak hotoví se přejít do ofenzívy a vzkazuje, že jelikož v první polovině dvacátého století Německo udeřilo na nás ze západu a Rusko z východu, v první polovině jednadvacátého století plynovod Rusko - Německo musí jít zkrz Polsko - území morálně vhodné pro tranzit.

Nás hlavní spor s Ruskem už 60 let točí se kolem Katyně*). Nyní přešel do nové, přijatelnější fáze než byl v době 2. sv. války. Nejedná se už o tom, kdo co udělal, ale o tom, jak to nazvat. Polsko vyžadovalo, aby Katyň byla prohlášena za genocidu, zatímco Moskva trvá na tom, že to byl válečný zločin. Polsko na odpověď prohlásilo, že to byl stalinský zločin. Moskva i tohle nám odmítá.

Příčina je v kompenzacích. Polští historikové odhadují počet obětí stalinizmu v SSSR na 50 milionů, do čehož počítají 16 milionů vězňů v lágrech, 11 milionů obětí hladu, atd. Prozatím k nim nepřipočítávají 20 milionů padlých v boji s Třetí říší, kteří většinou také hodlali zůstat naživu.

Kdyby těch 50 milionů nezahynulo, jejich potomstvo muselo by nechat po sobě - bratru počítáno - 300 milionů dětí, vnuků a pravnuků. Vytvořit kompenzační precedenc, s napřeženou dlaní na Rusko valila by se celá rodina sovětských národů plus mírumilovné národy socialistického tábora. Na vyrovnání se s nimi Rusku nestačila by všechna ropa, přírodní plyn, nikl, zlato, ikóny a vejce Fabergé.

Vždy a všude hotovi řádně nasolit Rusku, Poláci nechtějí se dohodnout o vzájemně přijatelné formulaci. Například, že katyňský zločin byl ukrutný, příšerný, eventuálně zvěrský nebo hnusný. Tehdy by řeč nešla o penězích. Vždyť hlavní v mezinárodní politice našich je - morální superiorita Polska...

Kačinští, kteří ve dvou chtějí se dožít na jednoho Pilsudského**), mají také problém, jak se neudávit pomerančem***), až promoskevský Janukovič vyhraje parlamentní volby na Ukrajině a stane se premiérem. Nebo jak protáhnout konstituční krizi v EU tak, aby mohli dlouho, úspěšně a suverénně škodit sjednocování Evropy a ta za to Polsko financovala.

Prohlásili, že polská zahraniční politika bude politikou historickou. To neznačí, že bude tak velká, že přejde do historie. Prostě jejím základem bude jitření zastaralých konfliktů. Mám dojem, že by si měli vzít příklad z filmařů a poslat do velkých hlavních měst po bedýnce vodky. Polská vodka je nápojem historickým, její sláva už dávno-předávno pohasla.

Zdroj : www.nie.com.pl


*) poznámky překladatele : Katyń : ruská vesnice poblíž Smolenska, v níž Němci r. 1940 objevili 15000 těl polských důstojníků, zabitých asi KGB
**) bratr premiéra Kačinského vede pravicovou partaj; jsou dvoučata. Maršál Pilsudski byl diktátor; k moci se dostal pučem v r. 1926 a zemřel 1935
***) Oranžový puč : v listopadu 2004, Juščenko, podporován aktivně Polskem a USA, neuznal volební vítězství Janukoviče, demonstracemi dobil se opakování voleb a postu prezidenta Ukrajiny. Dnes většina demonstrantů lituje, že podlehla manipulaci.