Zpátky   01/02/2002   Dále

  Stránka trampských informací 1/2002

S zármutkem v srdci se loučíme s kamarádem Zoltánem...

smutecka
 

 

POTLACH POD JIŽNÍM KŘÍŽEM.

Tradice pokračovala 6. Celosvětovým potlachem, který se konal 25.října 2001, ve Sněžných horách Nového Jižního Walesu, poblíže přehrady na Paddyho řece, východně od spojnice měst s efektně znějícími jmény Tumbarumba a Batlow.

Účast se odhaduje asi na 300 až 400 kamarádů z celého světa, tedy poněkud slabší, než na jakou jsme si zvykli. Důvodu k tomu je řada.

Tenhle ostrovní kontinent leží opravdu z ruky , doslova na konci světa a výlet na něj je financně i časově náročnou záležitostí.

Události z 11.září a s nimi spojený strach z létání se na tom rovněž podepsaly.

Mnoho místních nepřijelo kvůli špatnému počasí. Pořádající kamarádi se, ze strachu před suchou sezonou a s ní souvisejícím zákazem rozdělávání ohnů, dopustili toho, čemu se v angličtině ríká ,,overkill" a uspořádali potlach v měsíci vyznačujícím se nejvyššími srážkami a ještě k tomu na místě notoricky známém špatným počasím. Snad proto, aby otestovali odolnost trampského národa.

V neposlední řadě se na nízké účasti podepsalo schizma, vzniklé rozhodnutím pořádajících osad zkrátit pětiletý termín mezi Celosvětovými potlachy na tři roky. Na toto téma bylo už řečeno pravděpodobně všechno v předpotlachové diskuzi, probíhající na internetu a na stránkách trampských časopisů. Nehodlám proto o tom dále polemizovat. Obávám se pouze, že důsledky tohoto rozhodnutí poznamenaly negativně trampskou obec žijící v diaspoře.

Pořádající kamarádi odvedli velice slušnou práci s přípravou cen a potlachu vůbec. Patří jim za to naše obecné uznání.

Na ten jediný den se počasí umoudřilo. Potlach byl zahájen písní věnovanou této príležitosti , pak zazněla tradiční ,,Vlajka" a následovali ,,Povstaňte kamarádi."

Tahle poslední písnicka je bohužel potlach od potlachu stále aktuálnejší. Čím dále, tím více se totiž kácí v našem lese a počet kamarádů, kteří se s námi už žádného posezení nezúčastní je pokaždé vyšší a vyšší. Mezi jinými, chyběl mezi námi n.př. Indoš z Tasmanie, jedna z legend Československého trampingu.

Hranice eukalyptového dříví byla tradičně zapálená zástupci z kontinentu, kam vítr dějin rozehnal trampstvo z rodných luhů. Obřadně do ní byla vhozena i symbolická polínka, která se, přes přísnou karanténu, podařilo ke klokanům propašovat.

Bohužel, lezavý mráz měl za příčinu, že mnozí nevyčkali ani ukončení soutěží a odebrali se k vlastním ohnům, kde měli větší šanci přežít. Ten kdo seděl a později stál v první řadě, mohl vzdorovat zimě jakž takž úspěšně i když mu táhlo na cemr. Pro ty ostatní to ovšem byla zkouška odolnosti. A tak se kruh okolo ohně stále více zužoval.

Druhého dne proběhly tradiční soutěže v hodu nožem a sekyrou a pro přítomné trempule i v hodu válečkem.

Ač samotný potlach má pro nás stále ono kouzlo vyjímečnosti a při ,,Vlajce" i po těch létech pocitujeme šimráním v zádech vyjímečnost a vznešenost oné chvíle, kdy se mnozí z nás nestydí dokonce uronit slzu, hlavní význam celé akce leží hlavně na dnech před a po potlachu. Jde totiž především o úžasná setkání s lidmi, které jsme neviděli mnohdy celá desetiletí. O upevnění starých přátelství a navázání nových. O růžence příběhu navlečené ze vzpomínek. O zpěvánky u ohníčku, písniček zcela nových i těch téměř zapomenutých. O nehorázný řehot nad nezapamatovatelnou baráží fantastických fórů. Nebo jenom o štastné mlčení v kruhu kamarádů, ukryté v kouři cigaret a dýmek.

O to větší jsou naše obavy o další osud této nádherné tradice. Kamarádi ze Švýcarska, kde měl být příští potlach, se totiž s politováním zřekli nabízené pocty, s poukazem na stále narůstající problémy s ekology a místními orgány, které prakticky znemožnují volné táboření a pořádání podobné akce.

K mému totálnímu nepochopení je, bohužel, v řadách zahraničního trampstva, značný odpor k pořádání Evropského potlachu v rodné vlasti. Osobně nevidím žádný rozdíl, bude-li se podobná akce pořádat prakticky přes kopec od původně zamýšleného Švýcarska. Nemluvě o tom, že čeští kamarádi by si považovali za čest něco takového připravit. Argument ovšem zní, že Celosvětové potlachy jsou akcemi trampů , žijících v zahraničí.

Nakonec kamarád Bandaska z Colorada přijal podmínečně ,,pochodeň" za Americké trampy.

Takže nad tradicí Celosvětových potlachů, leží zatím řada otazníků. Bude se ten příští pořádat v Americe ? Bude se pořádat vůbec ? Bude opět za tři roky, nebo se vrátíme k pětiletému termínu? Bylo by nesmírně smutné, kdyby tato nádherná tradice měla zaniknout.

Bowery     
pokračování na stránce "Domov trampů v zahraničí"

Kalendář českých trampů 2002 :

Folkový kvítek je soutěž pro děti do 18 let. Podmínky: zaslat na kasetě do 10.2 maximálně 3 písničky vlastní tvorby. Pro informace pište: Květ, Senovážné nám.24, Praha 1, nebo rovnou mně.


Co nového píše Western Word ?

Lednové číslo je z prevážné části věnovaní koním, nejpodrobnejsi tema je rodeo. Rovnež nekolik clanku je zamereno na turistiku v Americe. Zajimavy clanek je o nožíri Petru Pospisilovi. Tramp se zabyva milostnou magii a ruznymi recepty na lasku u ruznych narodu, u cikanu, Arabu i u Slovanu.
Jako obvykle, velka cast je venovana muzice a ruznym koncertum.

V Únoru se můžete dočíst o pravidlech reiningu, dále je tu reportáž ze závodu psích zprežení na Aljasce (Yukon Quest), rozhovor s šéfem Country radia, obrázky z taneční souteže Stodola, vzpomínky na skupiny Greenhors, Maxim Turbulenc a mnoho jiných. Téz na malíre Bimbu, na Karla Maye, i na film Limonádový Joe, který se ted dočkal nové verze v roli Zdenka Hrušky.
Jako pokračování o Americe je zde i podrobný článek o cestování v Kanadě, který Dáblík doplnil vlajkami kanadských provincií.

Povstaňte kamarádi !:
Odešla trampská legenda, vodák, poslední člen skupiny Westmen, hudební skladatel a hlavně kamarád,

Ada Vodrážka
* 31.5.1912
Opustil nás po těžké, dlouhé nemoci, v pátek 1.2. 2002 ve 23:48 ve Van Nuys v jižní Kalifornii.

Milan (Remo) – Jarmila (Kotě) Kocina

allindex     precedent předešlá stránka     novější stránkanovější stránka     maile-mail Luc Petr