5. celosvětový vandr 26. 6. 1998

 

Starsí Strana   01/10/98   Nová Strana      

Ďáblík : Jaké to bylo

Přijelo 1200 lidí ze 120 zemí, já jsem zabezpečil příjezd 300 trampů. Převzal jsem za to od Apače veliký znak potlachu s iterziemi z 10 druhů exotických dřev a tričko pořadatelů se znakem. Bylo to senzační…

V sobotu byly hudební soutěže do 3 ráno. Po vyhlášení cen začalo pršet, v neděli nás kolem ohně bylo asi 600 a hrálo a zpívalo se až do rána.

Pak se uklízel překrásný camp a vše se rozjíždělo do světa. Krom třiceti Čechů, kteří směřovali na sever a 15 na Aljašku, ostatní jeli 4 dny do Vancouveru a vraceli se do Česka či do zemí, odkud přiletěli.

Všichni dostali krásný odznak a kožené potlachátko se znakem potlachu. Soutěžící dostali krásné ceny. No a jak nám přálo počasí? Téměř polovinu času nám pršelo, ale ty hlavní atrakce jsme prožili v pohodě a při krásném počasí.

Rysák : Jak jsem jel na Buš rívr

Dříve jsem projel stopem Evropu a vím, že nejvíce antistopařsky zaměření jsou právě Češi. Tři prdele výmluv. Ale nakonec nás vzal kluk český, který měl půjčené jedno z nejmrňavějších aut pro sebe, svou dceru a ženu. Říká se: tam, kde je vůle, je i cesta. Rance se přišpagátují na střechu. Vepředu sedí šofér a jeho žena, na klíně cosi, vzadu Tláča na klíně tašku jídla, vedle dcera šoféra, na klíně kytaru, a vedle já a na klíně pětilitrovou sklenici utopenců. Všichni tři máme nohy na kanystrech s vodou. Je vidět, že dobrý trempíci ještě žijou.

Na potlachové loučce bylo už veselé hemžení. Moře stanů a lidí jako much. Dovezli nám tam tři ohromné bedny jídla, balík buřtů a balík syrových kuřecích čtvrtek. Lahve energetického pití a plechovkové pivo.

Ve čtvrtek byla, jak je zvykem na každém světovém potlachu, slezina. Ale vyjímečně se nešlo do hospody. Nejbližší totiž byla v Goldenu a to 98km po lesní cestě a 22 po hajveji (dálnici). Přesto se našli tři lidé, kteří si na pivko zajeli: Jim Šťastný, Tláča a já. Potlach jsme chytili jen tak tak. Dojeli jsme na píchlé zadní gumě, krev trochu zředěnou kanadským pivem a břich plný syrového masa.

Na potlachu bylo plno trampských legend co jsou v emigraci po celém světě, ale také lidičky, které potkávám u nás: Ďáblík, Marša, Šmudla, Kuře. Bylo tam plno psů, ač byli zakázáni. Já si však myslím, že dobře vychovaný pes patří na tramp víc než mnohý takykamarád.

Bylo tam pár lidí, kteří s trampováním nemají asi moc společného. Ale v tom hroznu bezva lidí se ztratili jak zrnko písku v pytli čočky. Jeden člověk zapomněl smeknout při Vlajce. Kuře (šerif z Údolí Oddechu) mu se vší slušností klobouk přetáhl přes obličej. Při nedělním úklidu garbiče (odpadu) jsem nasbíral pytel bordelu, hlavně u jednoho ohniště. Pět metrů od totemu bylo pod papírem hovno jako cep. Ne od psa! Pes nepoužívá toaleťák!

Na ohni bylo trochu divné, oproti našim zvykům, že zpívaly stromy. Aspoň jsem s Hanušem a jeho ženou slyšeli, ač jsme byli v zadní, poslední řadě. Nejsme obřího vzrůstu a tak se repro smrček fajnově poslouchal.

Kluci, co to pořádali, si ohromně mákli pro dobrou věc a patří jim úcta. Škoda, že Wimpy ani Zoltán to nemohli vidět a zažít - tu bezva atmosféru. Čest takto velikému dílu vykonané práce pro tramping.

Šoc : Ako to bolo na potlachu

Ten nebol len v sobotu, ale velmi pekná bola aj nedela, kde kol ohňa sedelo a hrálo vyše 600 kamarátov a kde prevzali kamaráti z Austrálie potlachovů vlajku a kalumet, aby mohli v Austrálii o päť rokov usporiadať šestý celosvetový potlach.

My, Albertski, sme Bush River opustili v pondelok po potlachu. Ako jedna s usporiadajucích osád sme tam museli ostať do konca a postarať sa o to, aby lúka ostala v takom stave ako pred potlachom. Našťastie tam boli slušní l'udia a prakticky žiaden bordel po sebe nenechali.

Po rozlúčkach a zalamovaniu palcov - zhruba tridsať l'udí, čo mali čas - sme sa presunuli k nám do Albertskej časti Skalistých hôr na Saskatchewan Crossing - presnejšie povedané - tam máme, my Edmontonskí, par miest na kempovanie a sleziny, prípadne nejaký ten potlach.

Tam se zastavili aj kamaráti z Calgary aj s Maťákmi, Vancouverski Fony, Dudík a Reďák so ženami a návštevami z Európy, ďalej trampi z Južnej Afriky, Austrálie (Rákoska & spol.), Švajčiarska, Colorada, východu USA a východnej Kanady. Proste z celého sveta včítanie Česka. Každému se u nás ľubilo - čemu sme radi a aj nás trochu mrzí, že to je už za nami.


5. slovensko-český potlach

Pořádali jej T.O. Apači ze Starej Ture na vrchu Roh na ranči Javorina 5. srpna 1998.

Nádherné počasí (přes 30° C), kouzelný flek, na vlajkovém stožáru bylo 80 vlajek. Bylo tam přes 800 lidí, oheň zapalovali zástupci těch, kteří dělali předtím ty 4 potlachy.
Všichni účinkující dostali placky, všichni dostali upomínkové listy a camrátka, k mání byly i pohlednice a odznaky potlachu.
Celý obřad zahajovali Apači v indiánském, nádherná internacionální pohoda… Bylo to zdařilé a moc krásné.


Ruské vtipy

Dva Rusové se seznamují.
- Budem pít ?
- Nemůžu… doktor zakázal.
- No a ? Mně taky zakázal. Strčil jsem mu stovku a povolil.

Dva vojáci pijí vodku, a když je láhev prázdná, rozhodují se vyzkoušet pohonnou látku do rakety.
Ráno zvoní telefon.
- Už jsi byl dneska na záchodě?
- Ne, proč ?
- Však uvidíš. Já ti volám z Tokia.

Zaparkoval člověk vůz na Rudém náměstí před vchodem do Kremlu. Přichází milicionář a volá:
- Tady nenechávejte mašinu, chodí tu členové ústředního výboru!
- Žádný strach, je dobře zamčená.

Minulý čas v ruštině bez pomocného slovesa (jsem, jsi, je) vede někdy k nedorozumění.
Mužík se vrací z okresního města mírně podroušen. Před domem se uhodí o kmen stromku a v zlosti se rozhodne, že stromek porazí. Hledá pilu a volá:
- Ženo, pojď sem, kde pila ?
- Nikde. Já nepila.
- Co blábolíš ? Chceš přes hubu?
- No, pila. U souseda.
- Tys mu dala ?
- Co si o mně myslíš ? Nedala.
- Dala, vždyť pila tam.
- Tak už i tohle vyžvanil ?

Učitelka : Děti, dejte mi nějakou větu na způsob "Zřejmě…. jelikož…."
Vova : Babička vzala list Pravdy a vyšla z jizby …
Učitelka : Vovočko, kam jsi dal "zřejmě a jelikož"?
Vova : … zřejmě na záchod, jelikož neumí číst.

Nemocný si stěžuje doktorovi, že nemůže na záchod. Ten ho vyšetřuje, pak prohlásí:
- Není divu, máte v zadnici noviny.
- Cože ? Je to pravda ?
- Naštěstí ne. Jenom Večerní Moskva.

Vtipy z Ruska na jiné stránce


Ukázky z News...

Paní učitelka učí děti hláskovat. Pepíček má vyhláskovat dům. Pepíček: "dee uuu em" Výborně. Maruška má hláskovat myš. Maruška: "em ypsilon eš". Výborně. A teď ty Erziko: Diskriminace a rasová nesnášenlivost!!       (Ross Hedvicek)

Fanny.roh@t-online.de : Vtipy o Romech v Čechách nikoho neurazí, může je vyprávět třeba i Polívka nebo tzv. vtipálek Šimek ve svých přiblblých TV-shows. Vodička řekl v TV besedě na ČT 1 v pořadu, co se tvrdošíjně vysílá každou neděli ve 12 hod., že kdyby byl on jediný bílý obyvatel v domě, kde by jinak bydleli samí Romové, tak by se z toho samozřejmě zbláznil...Slyšeli jsme to na vlastní uši a viděli na vlastní oči. V Německu by ministr po takovém uklouznutí vydržel v úřadu jen několik hodin, protože koalice společně s opozicí a medii by ho vynesli v zubech na práh ministerstva. Naposledy se to stalo Philippovi Jenningrovi, jenž byl prezidentem Spolkového sněmu a při projevu při přiležitosti ukončení války mu vypadla při projevu z úst nehorázná dvojakost na adresu Židů. TŘI HODINY PO PROJEVU ABDIKOVAL.
Já jsem si tehdy v pondělí po těch kydech Vodičky koupil několikery noviny a nenašel jsem o tom ani zmínku !!! Takovéhle věci v Česku totiž zajímají jen minimální okruh lidí. Dočetl jsem se o Vodičkovi až v TIME, ve Frankfurter Allgemeine Zeitung a nedávno v retrospektivě ve Frankfurter Rundschau. Vodička udělal pro českou ostudu velký kus práce. Můj syn říká, východní Němci jsou rasisti jako Češi.

Jan Kremer : Váš syn v tom má trošku guláš. V bývalé NDR je to zaměřené proti všem cizincům bez rozdílu.

Fanny : Syn v tom guláš nemá, protože na rozdíl od Vás v Německu žije. Guláš v tom máte Vy. I Vy jste se odkopal jako docela slušný rasista. Myslím, že s tím vstupem do EU to ještě chvilku potrvá. Pokud se rómský problém nevyřeší, tak žádný Brusel nebude. To není vyhrožování, my tady máme určitý mravní kodex a jisté civilizační zvyky. Mnohým z Vás pomůže jedině neustálá řezba rákoskou na holý zadek, dokud to nepochopíte. Řezat a zase jen řezat. Nejde-li to po dobrém, budeme Vás muset přesvědčit tím, že Vám budeme čumáky namáčet do horké polívky. Však my Vám ty Vaše zadržený prdy časem rozeženeme. Studujte, cestujte, učte se cizí řeči, rozjeďte se po světě a mějte oči otevřené. V tom českém dusnu se tak leda zalknete vlastním smradem. Potřebujete vyvětrat hlavy, abyste všichni neměli ty Vaše rasistický hovadiny.

Karl Pollak : Myslíš, že na větrání najdeš dost velký krompáč ? Nažeň je všechny do Jáchymova na převýchovu ! Chtěl jsi něco diskutovat, nebo jen tak jeden na druhýho řvát a ukazovat prstem ?

Kremer : Váš projev mi dost připomíná "výchovné" řeči pana Goebelse, Himmlera, Heydricha a dalších, co věděli nejlíp, jak ty český prasata vychovávat. Projevil jste se jako typický Němec. Když dojdou slova, sáhne se k fackám. Svlečte už konečně tu hnědou košili, chcete přece do Evropy 21. století !

Petr Nachtmann : Jeden můj známý mi nedávno povídal: "Proč nemůžu veřejně tvrdit, že si myslím, že Cikáni jsou svině ?"
Ty, poslouchej, Fanoušku, nechodil's ty na Vysokou Diplomatickou Školu v Moskvě ? Nebo už mají pobočku v Mnichově ?

H. : Hoď první kamenem, kdož jsi bez viny. Jestli máš tak hotový řešení k té rómské otázce, tak si je můžeš všechny nakvartýrovat do Německa, dobráku.

Pavel Mendl : Kdybys měl žít v domě, kde v každém bytě určeném pro jednu běžnou rodinu, žije (ač nehlášeno) 14 až 30 lidí, pořádajících každou noc nesnesitelně hlučnou zábavu, na upozornění, že kojenec nemůže spát, reagujících nanejvýš slovy "chceš přes držku?" a trvale se zdržujících ve veřejných prostorech domu, kde ukradnou, na co přijdou, obtěžují všechny procházející a vyzývají např. 12-letou dceru bílého nájemníka k sexu v jejich bytě, poté co jí zastoupí cestu po schodišti nahoru i dolů, tak bys takhle blbě nemluvil.

Rosťa Kocmann : Takový dům mám v sousedství. A když se v kvádru večer vracím z tanečních...

H. : V kvádru, to je ono ! Slib nám, že vezmeš s sebou Fanouše, až přijede do Brna. Ať se s synem prochází ve vaší čtvrti, v kvádru, v kapse marky, ať hovoří mezi sebou německy ! Pak nám bude vyprávět...

Moutelík Jan : Jednotlivec může být rasista, celý národ nikdy. U Romů je vyšší procento rasistů než v řadách Čechů. Pokud bude existovat masivní romská kriminalita, selektivně zaměřená proti "gadžům", jakékoliv pokusy o zastavení rasismu musí zákonitě selhat.

Fanny : Protože se chováte jako jedno rasistický stádo, nebudu k Vašim vejšpechtům se už jednotlivě vracet.


Stránky našich přátel

Trampské osady v povodí Loděnického potoka (přítok Berounky) mají vlastní Web.
Klikněte zde

Česko-anglický časopis on-line: Hurontaria - reportáže, úvahy a povídky - skvělé !
Klikněte zde


maile-mail

precedentpředešlá stránka

next pagenásledující stránka

czechindex v češtině


Díky za návštêvu ! Luc Petr