ÿþ<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <!doctype HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"> <html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml" xml:lang="ru"> <head> <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8" /> <meta name="description" content="Daria Aslamova - Reportá~ z Palestiny 01/2009" /> <meta name="keywords" content="Izrael, Palestina, extrémismus" /> <link rel="stylesheet" type="text/css" href="../ari.css" /> <style type="text/css"> <!-- p {color:#000000; font-weight:normal; font-family:sans-serif; font-size:medium } p.avant { margin-left:-3em} p.fl { background-color:#f0f080; margin:0; padding:0 1em 1.2em 1em} .ii {color:#600020} --> </style> <title>TNIT07-2010: Místo paenice - betonové krabice! </title> </head> <body style="background-color:#f0f080" > <p id="top"><a href="c114.htm"><img src="../images/f1.gif" alt="old" title="Daria Aslamova: reportá~ z Palestiny" border="0" /></a> 07/2010 <a href="c116.htm"><img src="../images/f2.gif" alt="next" border="0" /></a></p> <p id="logo2">&nbsp;</p> <div class="boxrose"> <h2>Místo paenice - betonové krabice!</h2> <h4><img src="http://pagesperso-orange.fr/tramp/cz/vasicek.jpg" alt="vasicek" hspace ="10" /> áblíkov fejeton</h4> <p>TYetí týden v ervnu ji~ brzo ráno pádím s báglem na vlak na Ostravské hlavni nádra~í. Mám to flák cesty, dvakrát pYestoupit z trolejbuso, abych chytil rychlík  BrHák v 5.20 a pak putovat v 8.20 do Svtlé nad Sázavou a odtamtud Pacifikem do Vilémovic, kde je ka~doro n na táboYiati  Pra~ské dvojky setkání Foglarovco. Letos bylo ku dvaceti letom SPJF.</p> <p>V tom fofru jsem si nekoupil ani noviny a tak jsem pozoroval, jak se mní kraj i na podél atreky. Kdysi tam byly lány máku, obilí, brambor, kukuYice, slune nic, Yepy, chmelnice, lány zelí, pole okurek, jakodové plantá~e... Te jen nco obilí, ale bez konce pole Yepky, záYících jasn ~lutou barvou... Od Ostravy pomalu po Hranice vae zni ené straalivými lijáky a nevzhlednými skladiati betonových staveb a parkovacích ploch kolem snad trochu vtaích mst u nás...</p> <p>A co je horaí ne~ oaklivost tchto velkoprodejen a velkosklado ale je, ~e stojí na ernozemi, ~e stojí na dYíve nejúrodnjaích polích! Co~ se nám vymstí! A brzy! U~ nás není 1,5 miliardy, ale témY ptkrát tolik a vaichni musí jíst. My jsme byli potravinami a masem sobsta ní; po dvaceti letech je naae zemdlství  v hajzlu , úrodná poda se prodává cizincom, EU nám diktuje, kolik eho máme mít, zlikvidovali nám cukernictví atd... Nutí nás pstovat Yepku jako pYíms do biopaliv - co~ ji~ vaichni ví, ~e akodí prostYedí. Definuje, kolik máme mít vinic atd... Je to horaí jako v RVHP.</p> <p>Potravinová krize postupn zachvacuje celý svt, ale u nás v R máme úrodné pody, na které mo~e rost obilí (budoucí chléb) zYejm nadbytek. AspoH to tak vypadá. Stavíme toti~ výhradn na  zelené louce , která vaak vobec není loukou, ale úrodnými poli. Tedy pYesnji: bývalými poli, které úYady povolily zastavt. Kolem mst vyrostly satelity, plné  ú~asného podnikatelského baroka , kolem silnic velkosklady, kde se ukládají pYed rozvozem do hypermarketo  nezbytné vci , které prý eatí zákazníci vy~adují.</p> <p>Vaechny tyto stavby se táhnou pYedevaím doairoka a dodaleka, málokdy mají víc jak pYízemí. A co mají spole né?! Vypadají ohavn - to je to nejmenaí. Mnohem vtaí problém je to, ~e zabírají relativn úrodnou podu - nejvíc jich roste ve StYedních echách kolem Prahy, dále okolo Brna, Ostravy, Olomouce atd... I kdy~ i jiná msta nejsou uaetYena tohoto  po~ehnání : </p> <p>U Hradce bylo humbuku kolem areálu na výrobu telezizních obrazovek, dali daHové úlvevy, majitelku ásti pole div neodsoudili za to, ~e nechtla pole dát, dávno vybudovali infrakturu cesty atd... Zahrani ní firma vydábla a bohatla, a jak mli dát nco do státní kasy, odeali a haly jsou prázdné... Kolik je takových - pYípado? Bezpo tu nejúrodnjaí ást ech je pYitom Polabí - tedy práv oblast nejvtaího stavebního ruchu. </p> <p>Ani Morava, v etn superúrodné Hané si nemo~e st~ovat na nedostatek velkosklado, spía naopak. Z Ostravy po Brno jsem jich napo ítal pYes tYi stovky! Pro  úYady povolují stavt na úrodné pod? Máme snad málo zruaených továren a dolo na jejím~ území sto let tráva neporoste a nové budovy, ae u~ velkosklady nebo vilky s cimbuYím, tam nikomu ur it vadit nebudou. <span class="g">Ni it pole v dob potravinové krize je zlo in rovnající se vlastizrad!</span> </p> <p>Chápu, stavba na  zelené louce , pYesnji na bývalém poli, vyjde stavebníky levnji. A tak úYady vesele povolují za malé  vaimné pYemnu pozemko ze zemdlských na stavební, proto~e pYece nemo~ou podtrhnout podnikatelský zámr stavebních firem, zvláae kdy~ se pár hektaro luk koupí a pak projdají jako stavební pozemky - ae je to v pYípad vedoucí stavebního úYadu v Karlových Varech i rozaíYení ruzyHského letiat atd... Svoje by mohl povídat bývalý ministr zemdlství Fencl...</p> <p>Xe i ekologo a jiných akarohlído o tom, ~e jednou budem ka~dou polní brázdu prstí kem hrabat, proto~e bude nedostatek úrodné ornice a klimatické zmny jsou neúprosné, házeli vaichni za hlavu. Po ínaje vládami vaech barev, které jsme tu dosud mli. Sta í se podívat na Japonsko, ínu, Indonézii, Indii, Pakistán, jak obdlávají ka~di ký kousek takové pody, která je schopna ~ivit.</p> <p>Slepota vlády a úYado ohledn plýtvání podou byla donedávna omluvitelná, proto~e klimatické zmny se projevují nejednozna n. Lidé o vci rozhodovali, mohli mít dojem, ~e potraviny prost odnkud dovezeme. Ale dnes? V dob, kdy na celém svt stoupají ceny obilí? I dnes mají mít podle naaich úYedníko pYednost velkosklady pYed lány paenice?</p> <p>Pivovarníci lamentují: není je men na slad - nebude dobré pivo. PekaYi zas: drahá energie - drahý chleba. Kde jsou ty asy, co stál chleba 4,20?! To u~ je vylo~en historie. Nicmén stavební ruch kolem velkých mst, dálnic a významných silnic neutichá. A dalaí ornici likvidují promyslové zóny, které se objevují kolem mst.</p> <p>VzpomeHte si na Korejce a jejich automobilku Hyundai, která zni ila jednu z nejúrodnjaích oblastí z pozemko, kde se pstovalo zelí pod Beskydami. Ani automobilka u Kolína nestojí na bezcenné pod. PYitom továrny, stejn jako velkosklady, pole nejen zaberou, ale i zni í. I kdy~ výroba skon í a sklad se pYestane pou~ívat, pole u~ nikdo neobnoví. Nejde to. V pod je pYília mnoho akodlivého, po ínaje t~kými kovy, a kon e olejem a naftou, které unikly z kamiono.</p> <p>Co udláme, a~ za ne opravdová nouze o potraviny? Zkusíme obnovit horská polí ka, která zanikla, proto~e se nevyplácela?! Asi budeme muset. Ale zni ení mnoha hektaro nejúrodnjaí pody to nevyrovná. Krátkozrakost úYedníko u  koryt i lidí, kteYí prodali svá pole na parcely, se nám v budoucnu vymstí...</p> <p>Rychlík dojí~dí do Brna a 15 minut jede opt mezi betonovými monstry a parkoviati, novými kanceláYskými budovami a hypermarkety... V Brn mne ekají kamarádi a cestou do Svtlé nad Sázavou je to podobné. I letos byly povodn a lijáky. Trhají se svahy a ornice z polí te e do mst a vesnic vodou pry  a zostává místo ní kámen a jíl... Tam u~ obilí neporoste... A tyto pYírodní katastrofy jsou stále astjaí.</p> <p>Ze Slune ní zátoky jsme si to vyalápli pYes kopec na hrad Melochov a pak kolem Zlatého potoka (Foglar o nm psal v  Devadesátka pokra uje ) na StvoYidla. Ne~ nám na epovali pivo, pYiala bouYka - co dím bouYka, lilo rovn, bhem chvíle Sázava stoupla o poldruhého metru, voda byla tmav hndá - ornice odtékala. Kolik jí odteklo dík apatnému hospodaYení pYes ty povodn a lijáky, které tu byly v kvtnu a ervnu?!</p> <p>I zpt kdy~ jsem se vracel do Ostravy, jsem se musel dívat na ty betonové hrozy... Teprve s nocí jsem si vzal na tení nov vydaný a pokYtný  2. sborník "nezávislých" Foglarovco , abych zapomnl na ty národohospodáYské akody posobené úYedníky stavebních úYado ve prospch vesms zahrani ních spole ností.</p> <p class="auteur">PhDr Zdenk Vaaí ek-áblík, 21.6.2010</p> </div> </body> </html>