zpět   01/2012   dále

 

Vysoká sociologie :-)

(Knihy Gregora Klimova)

obraz

Grigorij Petrovič Klimov

*1918 Novočerkask   † 2007 New York

Od roku 1945 pracoval v poraženém Berlíně jako hlavní inženýr Vojenské Správy SSSR.

1947 uprchl na západ. Uvězněn v King Campu.

1948 ve Stuttgartu, nezaměstnaný, píše knihu ze zkušeností v Berlíně.

1951 vyšla jeho kniha Berlínský Kreml (též pod názvy „Píseň vítěze” a „Mašina Teroru”). Díky jejímu úspěchu, byl pozván pracovat pro CIA na Hardvardském projektu. Kniha vyšla v němčině, pak byla přeložena do 11 jazyků v Reader Digest (dohromady přes 17 milionů výtisků) a posloužila pro 3 filmové adaptace (získala cenu na Berlínském festivalu 1953).

1951-55 předsedou Unie poválečných emigrantů COPE a současně šéfredaktorem časopisů Svoboda a Antikomunist.

Roku 1955 odjíždí do New Yorku, kde žije z honorářů své první knihy, později pracuje jako inženýr-elektrotechnik. Kromě toho je konsultantem amerického psychologického projektu university Cornell (1958-59).

Roku 1970 dokončuje svoji druhou knihu Kníže tohoto světa, jejíž vydávání na pokračování slíbily ruské emigrantské časopisy. Avšak brzo s publikací ustaly - šlo o námět, kterého se báli i na západě. Nakonec vyšla rusky v Kalifornii. Hrdina románu, Stalinův poradce a organizátor čistky, která stála desetitisíce životů, připomíná doktora Fausta, který se upsal ďáblu. CIA dlouho Klimova vyslýchalo, chtělo znát skutečné jméno hrdiny, než uvěřilo, že jde o vymyšlenou postavu.

Český překlad si můžete stáhnout - pro čtečku zde, nebo jako dlouhou stránku webu zde. Pro starší osoby, alergické na četbu na obrazovce, jsem na domácí tiskárničce vyjímečně vyrobil několik brožovaných výtisků A4 (zdarma).

U nás ve Francii jsem se dostal v osmdesátých letech na universitu jako učitel slavistiky a měl jsem na různých stážích a sjezdech příležitost hovořit s lidmi, kteří z SSSR směli na západ a měli zřejmě styky na vrcholu. Klimova samozřejmě neznali, ale jejich názory byly podobné. Jedna moje sovětská kolegyně dokonce plivala s odporem, kdykoliv jsem před ní vyslovil jméno disidenta Sacharova.

Další knihy: Věc č. 69 (1973) - analyza psychologické války. V této kratší knížce autor přináší zamlčené informace o některých na Západě vychvalovaných přebornících za lidská práva v SSSR, (na př. Andrej Amalrik, autor brožurky "Přežije-li SSSR rok 1984?") jakož i o emigrantech Anatol Kuzněcov, Valerij Tarsis, Solženicyn, či básnících Sinjavskij, Daniel a dalších : je zbytečné horlit proti "léčení" některých na psychiatrii, oni tam zřejmě patří.

Jméno mé jest Legie (1975) navazuje na román „Kníže tohoto světa” a zpracovává stejný námět, degeneraci některých národů a klanů.

„Protokoly sovětských mudrců” (1975-81) je fikce - skoro utopie o myšlení na planetě sovětské za vlády cara Brežněva, ale obsahuje i základ kurzu z vyšší sociologie, který autor bere vážně. Vyšla nejprve v USA, dnes však díky internetu získala čtenáře po celém světě a mírně zkrácená vyšla pod názvem „Červená inkvizícija” ve vydavatelství Slovanský dům v Bratislavě. Můžete si ji stáhnout za půl eura na adrese chelemendik.sk.

„Rudá kabbala” (1987) je pokračováním "Protokolů". Autor se už nezdržuje zahalováním historických faktů do románové formy, jména osob jsou skutečná. Jedná se o videozápis přednášek z degeneralogie, určených pro šéfy KGB a ruskou televizi v době perestojky. Mimo jiné studuje vliv homosexuálů na politiku v historii.

„Boží národ”) (1989) shrnuje třetí cyklus přednášek, zaměřený na vliv zednářů a židů. Nafilmované úryvky z přednášek v ruském jazyce najdete také na Youtube. Věda od té doby pokročila, některé názory autora (na př. o genetice) jsou možná chybné, pravdivost jiných je zřejmá. Česká verze na Stahuj.cz v pdf má dost chyb, např. díky užití funkce REPLACE [find "hebrejec" replace "žid"] jim vznikl nesmysl stylu "on není žid neboť je žid".

„Inspirace a Rodinný album” (2007) - svého druhu životopis Klimova - shrnuje vzpomínky z autorova života, jakož i málo známé detaily ze života slavných básníků, spisovatelů, filosofů, politiků a jejich příbuzných, které autor nasbíral za půl století. Někdy z pedagogických důvodů opakuje, co už psal jinde. Celá kniha na webu má 50 kapitol a zabírá 1,5 MB zde v HTML. Vybral jsem z nich pár důležitějších kapitol: Ideální nevěsta, Úvaha o komisaři, Komplex Jidáše, Komplex vlády, Pták Ohnivák v PDF a doplnil svými poznámkami.

„Vyšší” sociologie je v podstatě studie o "degeneraci". Degenerát (mám chuť napsat degenerátor, jako "Terminátor") je člověk, který zdědil náchylnost k psychickým chorobám a sterilitě, může mít i fyzické vady: drobná postava, prudké pohyby, kulhání, atd... (příklad, bývalý francouzský prezident Sarkozy).

Degeneráti mohou být dobří, mohou být i ničemní. Pro ty, dal by se najít slušnější termín, třeba psychouši, mezinárodní bankéři, světovládci, atd... Já jsem původním povoláním fyzik, proto bych hledal termín spojený spíš s entropií: ničemní degeneráti jsou bionegativní lidé, které příroda stvořila k tomu, aby zvýšili ve světě entropii, chaos, rozpad. Někteří kritici ale tvrdí, že celá ta degenerologie je blbost, neodpovídá dnešní vědě. Opravdu?

Britské Listy přinesly 27.9.2013 článek „Moc nejen korumpuje, ale také mění vaši mysl”, v kterém se píše: „Hybristický syndrom byl poprvé popsán v roce 2009 lordem Davidem Owenem, neurologem a bývalým ministrem zahraničí. S americkým kolegou Jonathanem Davidsonem popsali charakteristické rysy této poruchy, jako bujnou sebedůvěru, bezohlednost a opovrhování druhými /.../ Čtyři britští premiéři - Lloyd-George, Chamberlain, Thatcherová a Blair - a jeden americký prezident - George W. Bush - splňují klinickou diagnózu hybristického syndromu. Podle psychiatra Garetha Owena je idea spojení mezi mocí a psychopatologií pro moderní medicínu novinkou.”

Nejsme daleko od tvrzení „Pouze člověk s nenormálně vyvinutou touhou po moci (například potlačený sadistický homo-maniak) může zvítězit ve rvačce o vládu. To je axiom degenerologie” (G. Klimov v interviewu "Podstata problému") ZDE.

Klimov se dobře čte, věřit mu nemusíte, nepostrádá ani humor. V zápalu řeči (knihu přednášek sám nerevidoval) občas přehání: „zakladatelé VŠECH sekt byli duševně nevyrovnaní”. Když jej čtete povrchně, můžete mít dojem, že skoro vše vynikající, co kultura přinesla, udělali homosexuálové a nenormální lidé; rovněž vše špatné udělali duševně nevyrovnaní jedinci (Stalin, Hitler). Některá tvrzení se mi zdála úplně směšná, jiná mi pomohla pochopit lépe náš svět.

Následují krátké úryvky z knih a interview s autorem, rok před nástupem Putinovy vlády. Kdo se o problém zajímá, může mi napsat: tramp@wanadoo.fr

LP, 30.1.2012

Kníže tohoto světa
(1970)

/.../

Dokud doktor sociálních věd Maxim Rudněv vedl svoji osobní válku s ďáblem a pomáhal Stalinovi likvidovat veškerou opozici v Sovětském svazu, doma narážel na opozici ve vlastní rodině. Jelikož otce a matku do NKVD posadit nemohl, Maxim vymyslel osobní taktiku.

Matka byla k náboženství celkem lhostejná. Ani pro, ani proti. Zato otec byl nábožensky založený a rád chodil v neděli do kostela. Obzvlášť o svátcích. Jenže potom všechny kostely zavřeli a otec nespokojeně vrčel. Ale náčelník 13. oddělení NKVD vedl s otcem hádky na církevní náměty.

- Otče, a co je to Bůh?

Otec se pokusil to vysvětlit, ale vyšlo z toho nic moc přesvědčivého.

- Otče, a co je to Syn Boží?

Otec se opět zapletl, a komisař, jako inkvizitor, naléhal:

- A proč Evangelium v doslovném překladu znamená Blahá Novina? Jaká je to novina?

Otec si zmateně utíral svůj propocený cvikr, ale Maxim nelítostně pokračoval:

- Proč Krista nazývají Spasitelem? Potom, jak na zkoušce, napovídal otci:

- Od čeho on spásá? No? Vždyť v Evangeliu se popisuje, jak léčil lidi... Jakto, že ty, doktor medicíny, to nevíš? Ty jsi nečetl Evangelium?

Otec se cítil jako školák, a komisař státní bezpečnosti s výčitkou pokýval:

- Ty, člověk s universitním vzděláním, věříš v to, co neznáš? Chodíš, křižuješ se, klaníš se a nevíš čemu?

Maxim, jak opravdový jezuita, pokračoval:

- Z hlediska dialektického materialismu, Bůh je soubor vyšších zákonů přírody vzhledem k člověku, které pro jednoduchost zvou Bohem. Člověka, který tyto zákony poprvé zformuloval, nazývají Synem Božím.

Žák papeže Inocence zvedl prst: - Tam, kde lidi se nepodrobují těmto zákonům, to jest Bohu, tam se objevuje složitý komplex sociálních nemocí, které kvůli prostotě, jako antitézu Boha, nazvali jedním slovem - ďábel. Kristovo učení ukazuje cestu spásy od těchto sociálních nemocí. A proto tohle učení nazvali Blahá Novina (Evangelium) a Krista nazývají Spasitelem. Je to jasné?

Nutno přiznat, že Maxim znal Bibli dobře a smál se otci:

- Už v Bibli se říká: mající oči nevidí, mající uši neslyší. Ty jsi takový. Ale v Bibli se hovoří i o klíčích poznání...

Boris rád konkretizoval: - A kde jsou ty klíče?

- Kde? zasmál se komisař. - V tom je ten problém, ty klíče jsou v rukách ďábla. A tyto klíče jsou jedovaté.

Během čistky nepřátelů státního zřízení, zatýkání se vedlo kolektivně, tedy po skupinách. Například, po zatčení sekretáře krajského výboru, hned za ním sebrali nejen ženu a příbuzné, ale i všechny pomocníky, spolupracovníky a přátele. Ačkoliv otec komunisty nijak nemiloval, když je zatýkali, stavil se na jejich stranu a rozhořčoval se:

- A za co jich tolik zatýkají?

- Podívej se otče do Bible, tam je veršík o plevelu. Ty víš, co je to plevel?

- Koukol, odpověděl otec.

- Nejen koukol, opravoval Maxim. Za plevel se pokládá i jedovatá, degenerovaná pšenice. A v Evangeliu je psáno, že až přijde konec světa, vyplejí všechen plevel. Konec světa, to znamená konec určitého historického cyklu, v kterém jednou hranicí byla naše revoluce. A proto my lustrujeme, plejeme ten plevel.

- Ale proč zatýkáte všechny spolupracovníky a známé? protestoval otec.

- Protože plevel se shlukuje dohromady, odpověděl Maxim. - Je to strana stran a svaz svazů. Jestli jeden se dostane nahoru, zasadí sobě podobné níž. Sekretářka bude jako on, všichni jeho přátelé jako on. Proto čistíme všechny. Vždyť v Evangeliu se říká: i vrhnou tyto syny ďábla v pec ohnivou, a bude tam pláč a skřípání zubů. Proto Bibli nazývají Knihou knih. Je to kniha prorocká. Ty jsi snad myslel, že jsou to jen prázdná slova?

Žák papeže Inocence smířlivě sklopil zraky. - Já to samotnému Stalinovi vysvětluju. Oni ho to v semináři učili, ale ničemu nenaučili. Já mu to vše dialekticky dokázal.

/.../

Jméno mé jest Legie
(1972)

/.../

Úřadující seržant milice se lenivě zaklonil na židli a zeptal se:

- Jsou tohle vaše dokumenty, občane ?

- Ano, tyto dokumenty mi ukradl slepý žebrák, který vůbec nebyl slepý. Čert ví, co on je zač!

- Nerozčilujte se, občane. Když je třeba, u nás i slepý vidí.

- No, a potom ten slepec, jak zajíc, utíkal směrem k policajtovi! A policajt, místo aby chytnul zloděje, sebral mne! Já jsem se nedávno vrátil z ciziny. Co to tu máte za pořádky v socialistické společnosti?!

Při bedlivé prohlídce dokumentů vystavených na jméno Borise Alexandroviče Rudněva, sloužící milicionář se dozvěděl, že jejich nositel je instruktorem agitpropu, to jest Správy agitace a propagandy Ústředního Výboru strany, že je členem Svazu sovětských spisovatelů a že stranické příspěvky už řadu let platil v Berlíně a v New Yorku. To znamená, je prověřený a důvěryhodný straník. S takovými je radno jednat opatrně.

- Promiňte nám, soudruhu Rudněve, - změnil tón seržant. - Došlo k malinkému nedorozumění. Prostě jste oblečen výlučně do zahraničního oblečení a my jsme vás pokládali za cizince. A rozhodli jsme se diskrétně prověřit vaše papíry.

- Ale proč mne sem přivezli?

- To my si hned vyjasníme, - řekl sloužící a pohlédl na poslední stránku vnitřního pasu, určenou k speciálním poznámkám vládních orgánů.

V této legitimaci stálo červené razítko s šifrou SE/13-001. Po jejím spatření, seržant rozpačitě zakašlal a otevřel zásuvku stolu s tajnými instrukcemi.

Písmena označovala kategorii občanů, vyžadující zvláštní pozornosti. Tato pozornost mohla být příznivá - červené razítko, nebo nepříznivá - modré razítko. SE znamenalo „speciální evidence”, což bylo jako ochranný diplom. Člověk vedený ve zvláštní evidenci nemohl být zatčen bez souhlasu toho orgánu, který jej zařadil do této kategorie.

Ale ještě víc seržanta vyvádělo z míry následující číslo - 13. To označovalo oddělení KGB, v kterém daná osoba byla zaregistrovaná. Problém byl v tom, že oficiálně KGB mělo jen 12 oddělení, z nichž jedním byla milice. Poslední, dvanácté oddělení zahrnovalo různé hlouposti: požární ochranu, společnost záchranářů na vodách, zápis aktů občanského stavu (matriky) a pod.

/.../

Protokoly sovětských mudrců
(1981)

Existoval kdysi dávno v Moskvě Institut Rudé Profesury, který školil RUDÉ vůdce světové revoluce. Podle principu „my na vrcholu rozžehnem požár všem buržujům světa”. Jenomže v období Veliké Čistky třicátých let, většinu těchto rudých vůdců dali zastřelit současně i s jejich profesory, nazvali je šílenými psy a Institut zavřeli.

Nyní formace nejvyšších kádrů strany i vlády SSSR probíhala v jakémsi novém podniku, který byl přísněji utajen a o kterém v nejvyšších moskevských kruzích šly neuvěřitelné řeči.

Oficiálně tato škola se nazývala Institutem Vyšší Sociologie při Akademii Věd SSSR. Ale přednášky tam dělali profesoři z tajného Vědecko-výzkumného institutu NII-13, jakož i generálové z ještě tajnějšího 13. oddělení KGB, o kterém se v Moskvě šeptalo, že je to sovětská Svatá inkvizice.

Neoficiálně, v analogii s bývalým Institutem Rudé Profesury, studenti školu přejmenovali na Institut Černé Profesury; Vyšší Sociologii zvali ČERNOU Sociologií a koncepty této sociologie překřtili na „Protokoly sovětských mudrců”.

Protokol 1 : Živá voda

Před začátkem přednášek sedí takhle dva noví studenti a jeden druhému povídá: - Ach jó, na stará kolena a abych se zas učil, - zachroptěl generál, velitel spojených skupin strategického jaderného letectva Nikolaj Stefanovič Voronin.

- A co ta opatrnost, sakra, to jsou mi prověrky! Napřed ankety dělali, a teď ke všemu zkoumají i krev.

- To je fakt, - mračil se admirál, hlava spojených skupin strategických jaderných ponorek Fedor Zacharovič Kaljužnyj. - Když hledají syfilis, stačí jedna zkumavka krve. U mně jich brali deset. Brali krev i mojich příbuzných. Dokonce i u děti...

- Mně otravovali s mými předky, - řekl generál. - Měl jsem dědu Nikandra. Byl kovář. A on podle ruského zvyku byl dost na chlast. Tak oni mi kvůli dědovi udělali hotový výslech: Kde pil, proč pil, kvůli čemu?

- Já měl strýce, opravdový hrdina revoluce, povídá admirál. - Lez do samého pekla, dokud ho nezabili. A dávají mi takové otázky: proč, za koho bojoval, co z toho měl? Gorkij psal: „Nerozumu chrabrých slávu pějem!” Jenže politika něco změnila. A dost změnila. Nedali mi pokoj, dokud jsem se nenaštval a neplácnul, že holt strejda byl asi vůl.

- Jak se říká, sto let žij, sto let se uč a stejně umřeš jako blbec, - uzavřel generál.

V posluchárně seděli za školními stolky přední členové centrálního komitétu strany, poslanci Nejvyššího sovětu, ministři a diplomati, generálové a admirálové Sovětského Svazu.

/.../

Rudá kabbala
(1987)

Dnes začínáme náš druhý cyklus přednášek z Vyšší Sociologie pod souhrným názvem „Rudá Kabbala”.

Jestliže v prvním cyklu lekcí, který jsem nazval „Protokoly sovětských mudrců”, jsem vám představil krátký kurs Vyšší Sociologie, tak v tomto cyklu rozebereme podrobněji tři procesy degenerace, zastavíme se u základních zákonů Vyšší Sociologie a věnujeme čas i na aplikaci těchto zákonů v analyze současných událostí.

Během tohoto cyklu, jako v předešlém, použijeme akademické tradice svobodné výměny názorů, myšlenek i faktů. Uvítám veškeré otázky i připomínky k danému tématu.

Mojí povinností je vás upozornit, že vám zde dáme biblické klíče k poznání Dobra i Zla, Umu i Nerozumu, Života i Smrti, Štěstí i Neštěstí, ale vězte, že tyto klíče jsou toxické a proto nutno s nimi zacházet výjimečně opatrně.

Kvůli nim bylo už několik vražd a sebevražd... Takže, jestli někdo z vás má chuť zabít svou tchýni, zastřelit nějakého degeneráta nebo sám chce vyskočit z okna, ještě jednou vás upozorňuji, tyto nápady vám vnuknul sám rohatý.

My jsme kategoricky proti radikálnímu řešení tohoto složitého problému primitivními prostředky hrubého násilí. Jde o staletý problém celého lidstva, který - v principu - NEMŮŽE mít konečné řešení.

Můžeme jej pouze kontrolovat.

Co můžeme dělat, je nedovolit degenerativnímu odpadu lidstva, aby přeplnil stoku, která existovala ve všech dobách a u všech národů - sektu degenerátů. Nedovolit, aby tento odpad narušil obranné mechanismy zdravé společnosti.

Odvést mocný proud čestvě upečených degenerátů do nového koryta a pustit na lopatky turbin pokroku, které převrátí tuto zhoubnou energii na energii světla a tepla, která nese užitek všem lidem.

Samozřejmě, dosud vám je to nejasné, ale až se postupně seznámíte se zákony a axiomy Vyšší Sociologie, začnete sami celkem dobře chápat mnohé zdánlivě absurdní a nesmyslné události kolem nás.

Shrnuto, náš hlavní úkol bude objasnit některé všeobecné zákony lidského jednání, které mají velký vliv na vývoj světové historie.

Na co to budeme potřebovat?

Už jen na to, abychom nenalítli, jak slepá koťata, na degenerativní sračky kolem nás, abychom nevypadali jako úplní idioti při srážce s náčelníkem-degenerátem, abychom nevlezli do příštího mlejnku na maso zvaného „veliká” revoluce či příští „osvoboditelská” válka...

Vždyť všechny revoluce, všechny války, běží podle jedněch a těch samých zákonů.

/.../

Boží národ
(1989)

- Pane profesore, co to vlastně je, ten „komplex vůdce”? V čem spočívá ?

Když se blízcí příbuzní žení mezi sebou, jejich děti budou degeneráti. Je to starý, všeobecně známý fakt. Proto naše církev nedovoluje se ženit mezi příbuznými. Až do šestého kolena.

Jestliže nějaká skupina náboženských lídrů rozhodne jednat opačně a začne povzbuzovat taková manželství nebo dokonce zakazovat manželské svazky mimo svoji sektu, bude tato sekta za 4 - 5 generací plná degenerátů.

A znáte snad nějakou sektu, která zakazuje smíšená manželství a dělá to už několik tisíciletí?

Správně. Všichni známe takovou sektu.

Mnozí degeneráti mají výjimečné schopnosti. Například, neuhasitelnou touhu po dominaci, nenormální, přímo patologickou potřebu být vždy šéfem. Mnozí z nich zjevně a nenasytně touží po vládě.

Tito degeneráti sami sebe pokládají „za vyvolené, za elitu” (velikášství), ale současně se cítí „persekvovaní” a „pronásledovaní”. Vždyť „manie velikosti” a „manie pronásledování” jsou dvě rodné sestry.

To jsou fakta veřejně známá.

Teď to prostudujme na vyšší úrovni - pomocí vyšší sociologie (degenerologie), v které pracuji už víc jak půl století.

Prakticky všichni světoví vůdci mají ostře vyhrazený vrozený komplex vlády.

Tento komplex je výsledkem potlačeného sadismu, který bývá spojen s latentní homosexualitou.

Komplex latentní homosexuality Lenina (komplex vůdce) byl pečlivě studován v CIA koncem 40-tých a začátkem 50-tých let. Tyto přísně tajné vědecké práce nesly zakódovaný název „Hardwardský projekt”. Pracoval jsem tam ve výzkumné skupině a setkal se poprvé s tímto námětem.

Libovolná, dobře organizovaná skupina lidi, obeznámená s touto zakázanou prací, může objevovat a vést k moci budoucí lídry jako loutky na světové šachovnici.

Je pochopitelné, že vůdci sekty degenerátů mají tento problém vyzkoušený na vlastní kůži. Jelikož sekta hraje tuto hru už několik tisíciletí, mají obrovskou výhodu nad těmi, kteří vstupují do hry naslepo, bez zkušeností, bez přípravy.

Jistě jste už viděli v televizi, jak 5 - 6 ošetřovatelů má co dělat, aby ovládli jednoho blázna. Síla, kterou projevil, nám dává představu o tom, jakou energií disponuje pološílený sadistický degenerát, ovládnutý touhou po moci.

Takoví lidé jsou zbraně masového ničení. Dneska už mnozí lidé znají princip výroby atomové bomby, ale jen velmi omezený kruh má znalosti, nutné k její výrobě, jakož i možnosti, dopravit bombu na stát, který má být zničen. To samé platí o znalostech vyšší sociologie. Degeneráti však mohou zničit stát snáze, než jaderná zbraň. Jsou téměř stejně efektivní a nebezpečnější, než biologické zbraně.

Degeneráti zpravidla nenávidí normální lidi. Vždyť „ďábel nemůže milovat a nemiluje lidi, kteří milují”.

Mrzké degeneráty sadisticky těší pohled na pološíleného lídra-degeneráta, kterému dopomohli k vládě v jednom státě, když vede válku s druhým pološíleným sadistou-degenerátem, kterého přivedli k moci v druhém státě. Miliony a miliony normálních lidí při tom hynou k zábavě a sadistickému uspokojení těchto lídrů degenerativní sekty.

Ptáte se mne, jak je možno přivést je k vládě? Dělá se to přes zednáře. Zednáři, Illumináti, Rotary a tak dále („jmen máme celé legie, pravili běsové Jemu”) - jsou to různé kluby, kde degeneráti pečlivě zkoumají charakter potencionálních kandidátů. Při potvrzení příznaků homo-sadistických, začínají je postrkovat na cestu, která vede ke kormidlu.

- Jak je možno objevit degeneráta ?

Než odpovíme na tuto otázku, definujme nejprve, co je to degenerace. Hned z počátku chci upřesnit, že sám termín degenerát budeme používat jako čistě medicínský termín, nikoliv jako nadávku. Ti z vás, kteří nesnáší ani narážku na takový ošklivý výraz (a setkal jsem se za 50 let s takovými často), mohou použít ruské slovo vyrozenec, prý to pomáhá. Opakuji, degenerátem může být i tichý, dobře vychovaný profesor estetiky na místní fakultě.

Degenerace je proces, který existuje na zemi už tisíce let - je neoddělitelný od životního cyklu. Zrození, mládí, dospělý věk, ústup do stáří, smrt. Na úrovni individuálního člověka tento proces není třeba vysvětlovat. Proto zde budeme mluvit o degeneraci na úrovni klanové nebo rodinné.

Mnozí historikové už dávno upozornili na to, že životní cyklus klanů se podobá cyklu každého člověka. Vypadá to jakoby Pánbůh (nebo Matka Příroda, jestli chcete) dal každému klanu přibližně stejný úryvek času pro život na naší hříšné zemi.

Když daný klan už prošel stadiem zralosti a vstoupil do stadia stáří, tehdy Bůh (Příroda) mu zazvoní poprvé. Ten zvonek klanu oznamuje, že jeho čas na zemi se blíží ku konci. Projevuje se to tím, že u členů rodu slábne vůle k přežití díky normálním pohlavním stykům.

Když klan pochopí hlas Boha a zůstane bezdětný, nebo vezme do výchovy adoptované děti, čeká ho zlaté stáří. Do té doby obyčejně klan dostihne finančního dostatku, může se zúčastnit různé charitativní činnosti, věnovat se umění, vědě, literatuře. Pro členy klanu přichází sladké stáří a po jejich odchodu z dějin zanechají dobrou památku.

Když jde o klan neslyšící zvonění, tak se pokouší různými cestami Boha (či Přírodu) oklamat: například umělým oplodňováním, nebo spí s ženou a představuje si, že spí s mužem, nebo se zvířetem atd. To by nebylo ještě tak vážné, jenomže členové takového přírody neposlušného klanu obvykle propagují nebo financují nenormální, degerativní činnost a degenerativní umění.

Při tom, prostřednictvím masové informace, budou učit celý národ, že co oni dělají, je úplně normální a nic špatného na tom není. A ten, kdo to nechápe, je zaostalý a nepřítel pokroku.

Pro tyto chytráky Pánbůh (matka příroda) připravil druhé zvonění. K častému výskytu nenormálního pohlavního života totiž přistoupí i častá psychická onemocnění.

Ale bude-li klan dál pokračovat ve svém souboji s Bohem, zazvoní u nich třetí a poslední zvonek formou vrozených vad, například vyhublost (kachexie, suchá ruka - Stalin), koňská noha (Goebels), rozštěp rtu, šikmé oko atd.

V normálních podmínkách podobné zjevy zaručují odchod takového klanu z historie během jednoho-dvou pokolení. Který zdravý člověk bude chtít se ženit s chromým a hrbatým, šilhajícím sexuálním podivínem ? Ovšem dnešní medicina mu pomůže své vady skrýt.

Takže degenerace má 3 stadia: 1 - pohlavní zvrácenost, 2 - psychické nemoce, 3 - vrozené vady.

A nyní, k vaší otázce, jak je možno degeneráty objevit.

Odpověď je jednoduchá, stačí se podívat na strom rodokmenu. Na zdravém stromu je plno nových větví a zdravých přírůstků (dětí). Jestliže strom usychá (více bezdětných manželství), jestli je mnoho neplodných větví (sebevraždy, psychické nemoci, nenormální děti), pak jde o rodinný klan ve fázi zániku. V takovém případě ještě můžeme pohlédnout na to, šíří-li kolem sebe jed dekadence nebo naopak podporuje normální umění, vědu a literaturu.

 

- Jak zjistit, že nejsem sám degenerát ?

Prostý test, lehce dostupný prakticky každému z vás, jsem vysvětlil v předešlé kapitole. Ovšem jsou speciální případy. Jak má postupovat sirotek, který byl adoptován a nezná svou rodinnou historii? Ve většině případů, jejich rodiče sami informaci o rodině adoptovaného dítěte nemají.

Mezi degeneráty existuje tolik různých kombinací, že by se v tom ani čert nevyznal. Víte, kolik američtí degeneráti adoptují dětí? Statisíce ročně. Tyto děti nebudou žít v manželském svazku s dětmi degenerátů.

Až přijde čas vstoupit do manželství, tyto děti budou hledat, hledat, hledat mezi svými kamarády-degeneráty, až si zvolí partnera, který byl rovněž adoptován. Tato nová manželství budou normální na 100%, ale jejich prostředí, včetně jich samých, bude přesvědčeno, že jsou degeneráti. S pěnou na rtech budou hájit degenerativní lži svých „rodičů” a přátel.

Vidíte, jak se vše najednou zkomplikovalo ?

Právě proto v degeneralogii všechna pravidla a axiomy hovoří pouze o 90% a nikdy o 100%. Ale děti a vnuci adoptovaných párů budou křičet:

Ano, my jsme 100% degeneráti, z druhého nebo z třetího pokolení!

A koukněte se na nás! Jsme zcela normální! Naše děti jsou normální! Jak to chcete vysvětlit?

Inu prostě. Každý může rychle udělat test - samoprověrku.

S těmi, kdo padne do druhého nebo třetího stadia, je vše jasné.

V připadě pohlavní zvláštnosti, jde o to, zařadit vás do prvního stadia nebo ne.

V náš věk pokroku, pod tlakem propagandy v prostředcích masové informace, různé neobyčejnosti se stávají málem normou, pozice 69 byla už doporučována na universitách US a mnozí normální lidé se začali tím zabývat.

Jak mám tedy prověřit sám sebe?

Prostě. Zkuste pohlavní styk dělat normálně, jako dělali naši otcové celá staletí. Několikrát. Bez představ, že spíte s osobou stejného pohlaví a podobné idiotské věci.

I když to nedokážete, není čeho se bát. Vám prostě promyla mozek propaganda degenerátů, která vás naučila hloupostem. Rovněž četba rodokmenu není vždy směrodatná. Možná, že vaši rodiče ani nevěděli o tom, že byli adoptováni.

- Proč nevyjít z předpokladu, že jsme všichni degeneráti?

Pravda, existuji zloději, pijani, narkomani, ale existuje mnohem víc normálních lidi. Ti staví domy, cesty, mosty a tunely. Každodenně vozí tisíce lidí v letadlech, vlacích, autobusech. Létají do kosmu. Stále něco tvoří. Všechny rodinné klany se zdravým rodokmenem. Normálních lidí je tak mnoho, že veškerá škodlivá energie třídy degenerátů nedokázala je zničit, i když ten boj jde bez ustání už mnoho tisíciletí.

/.../

Interwiev s autorem u příležitosti jeho osmdesátin
(1998)

- Jaký je váš názor na Mezinárodní valutový fond?

Struktura vlády degenerativní třídy na západě je prakticky stejná, jako byla dříve struktura vlády komunistické strany na východě.

Každá sovětská organizace, včetně „Hnutí za mír a přátelské vztahy v ekonomice” měla množství technických spolupracovníků - referentů. Obyčejně byli v nižším ešelónu struktury, ačkoliv ve všech strukturách bylo určité množství vysoce kvalifikovaných patentovaných komunistů na vedoucích místech.

Můžete si představit libovolnou sovětskou organizaci, v které na vedoucích postech by neseděli členové strany?

To samé u západní analogie sovětské Kominterny - HOMINTERNY, svazu mezinárodního bratrstva homoušů a degenerátů.

Proto vám odpovídám takto: Myslím, že 90% lídrů MVF musí být patentovaní degeneráti. Ostatní členové této organizace (obyčejný technický personál) jsou dostatečně zainteresováni, aby nekladli nepříjemné otázky ohledně kriminálního řešení a různých doporučení svých vedoucích.

- Co můžete říct ohledně Jelcina a jeho party ?

Veškeré debaty o jeho činnosti souvisí s tím, že lidé myslí, že on a jím nabraní degeneráti společně pracují na blahu Ruska.

Je to nebezpečný blud.

Jsou všichni z kliky degenerátů, posazených tam, aby dělali, co mají dělat. A dělají to s úspěchem. Jejich hlavní úkol je:

Zahnat hospodářství nejbohatší země světa co nejrychleji do slepé uličky

Zadlužit se co nejvíce pokud možno na šílený úrok

Utratit peníze na idiotské, nikomu nepotřebné projekty

Zcela zničit obranný potenciál země

Rozkrást, co se dá

a hlavně ... Zahnat budoucí pokolení do dluhové kabaly na věčné časy.

Já myslím, že s touto úlohou se spravují docela dobře. Až rozřežou na kusy poslední ruskou atomovou ponorku, tehdy poznáte skutečnou tvář západní demokracie, která už dávno je pod botou lídrů degenerátské sekty.

/.../

Prorocká slova !

Jelcin opustil vládu 1.1.2000; bilan jeho vlády je zde; během té doby:

Průmysl, veřejné statky a energetické zdroje byly rozkradeny,
Věda, zdravotní a edukační systémy byly zničeny.
o 10 milionů se zmenšil počet obyvatel,
o 5 milionů se narodilo méně dětí než za stejné období dříve,
3 miliony dětí nechodilo vůbec do školy,
5 milionů lidí žilo na ulici i za velkých mrazů,
14 milionů žilo za hranicí chudoby,
48x vzrostla úmrtnost dětí od narkotik,
13x se snížil státní rozpočet, měna se znehodnotila, země se zadlužila.

Škody Rusku byly 8krát vyšší, než jí zasadil Hitler.